Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 3 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Indie 2004 Jaipur
PoslalPepik v Wednesday, 05. January 2005 @ 22:23:52 CET
Přispěno Pepik

Jaipur, hlavní město Radžastánu nás okouzlil. Říká se mu také Růžové město, protože většina domů je natřena na růžovo. Růžová je tradiční barva radžastánské pohostinnosti. Bydleli jsme v slušném hotelu – Chandragupt, hned vedle „baštendu“. Baštend je typická ukázka indické angličtiny, znamená to bus stand, autobusové nádraží. Ubytovává se tu střední indická třída a velmi dobře tady vaří. Právě zde jsme se ponořili do indických jídel a prožírali se úžasným jídelním lístkem. Hotel je umístěný vně starého města, kam se dostanete rikšou během deseti minut. Cesty rikšou ať už šlapací nebo motorovou, byly samy o sobě zážitkem. Kluky na šlapadlech jsem zpočátku odmítala, neb mi jich bylo moc líto, jak se musí dřít, později ale už jsem je skoro vyžadovala. Je příjemné sedět za zády vytrénovaného mladého muže, který podává velký sportovní výkon jako zcela běžnou věc a zároveň je moc rád, že má kšeft. Nervózní jsme byli jen v okamžicích, když muž nás do kopce nemohl utáhnout, a tak musel seskočit a tlačit. Pepík vždy řešil dilema, zda seskočit a pomoci tlačit, nebo rychle zaplatit a utéct. Ale když jsme viděli, že do kopce tlačí všichni a že některé náklady jsou podstatně horší než tři vyžraní Češi, uklidnili jsme se.

V Jaipuru můžete být týden, měsíc, rok a pořád se máte na co dívat, pořád je co obdivovat. My tam strávili čtyři dny a připadalo nám to málo. Staré město je úžasnou přehlídkou barev, zvuků, lidí a zvířat . Rovné ulice řazené do pravých úhlů lemují do chodníků otevřené malé obchůdky. Každá ulice má svou specializaci: textil, potraviny, železářské zboží, koření apod. Vše je barevné, samozřejmě hlučné a přátelské. U příležitosti návštěvy amerického prezidenta Billa Clintona v roce 2000 bylo prý město důkladně vyčištěno a vyloupl se jeho růžový půvab. Nejvíce jsme ale obdivovali Hawa Mahal, Palác větrů, nejslavnější džajpurskou památku. Z červeného kamene vybudovaný palác postavený v roce 1799 pro ženy od dvora. Pětipatrový palác se chlubí 593 okenními mřížkami a balkonky, za nimiž se skrývají malé komůrky. V těch sedávaly ženy, jež nikým nespatřené mohly pozorovat ruch ve městě. Palác jsme celý prošli, jeho tajemná atmosféra jakoby dodnes dávala tušit ženské intriky, různá dramata a tajemství, která se zde musela odehrávat. V záři sluníčka, ať vycházejícího, zářícího či zapadajícího palác mění barvy a jeho jemné kamenické práce jsou dodnes hodné obdivu.

Navštívili jsme i městský palác s několika muzei a spoustou komnat. V době naší návštěvy do paláce dorazil maháradžův průvod, nevšední podívaná. Různými malůvkami a ozdobami vyšňoření sloni a velbloudi, hudebníci, tanečníci, nosítka i staré automobily, to vše za ohromného halasu spořádaně procházelo palácem. Původně byl průvod avizován jako svatba excentrického francouzského páru. My s Vaškem čekali hodinu na krásnou nevěstu, Pepík na „tu jebnu“, nakonec vše bylo jinak. Průvod přivezl skupinu lidí z továrny BMW. Pravděpodobně se v Jaipuru uskutečnil nějaký velký byznys, nebo si jen turisté zaplatili, aby měli pocit, že jsou sáhibové z dob minulých.

Zajímavá je i astronomická observatoř Jantar Mantar, kterou nechal postavit osvícený maháradža Džajsinh na počátku 18. století. Podle obrovských přístrojů zde určoval postavení planet a vypočítával nejvhodnější dny pro sňatek různých znamení zvěrokruhů. Určoval polohu a pohyb hvězd, předpovídal počasí a dokonce i sílu hrozícího monzunu. Najdete zde lunární kalendář i sluneční hodiny.

Ne jeden den jsme se nechali odvézt motorikšou i do pevnosti Amber, asi 15 km za město. Na vrcholku kopce, odkud je krásný výhled na okolní krajinu, se rozkládá množství nádvoří, paláců a zdobených komnat. Horko bylo veliké, komnaty krásné, bludiště neskutečné. Kolem poledního jsme začínali ztrácet elán a energii, nastupovala únava a otupělost. Míč na rozehnání trudnomyslnosti nebyl, a tak jsme si museli poradit sami. Kluci poskládali několik písniček, které posilněni kořalkou jsme k údivu ostatních návštěvníků hulákali, a tak se udržovali v bdělém stavu. „Maharadža na svém slonu, vesele si píská, jednou rukou chobot leští, druhou slona tříská,“ tak to je ta z nejslušnějších. Ostatní jsem červenajíc se zapomněla. Ještě že jsme nenarazili na žádné Čechy, ostuda mohla být veliká. Indové se jen chápavě a tolerantně usmívali. Amber je turistická záležitost. Nahoru na kopec vás vyvezou pomalovaní sloni, což je pěkná bejkárna, my se chytit nenechali. Daleko lepší je pěšky, je to taky rychlejší, a zpátky pak zadem, přes vesnici. Tady už cizince nepotkáte, nepotkáte tady přes den vlastně nikoho kromě pár dětí a starších lidí, protože všichni u pevnosti pracují na turistickém ruchu. Vyrušili jsme pár prasat, psů, slepic a našli starobylý chrám, který se svou atmosférou a zjevně aktivně praktikovanou vírou mohl směle rovnat nablýskané kráse Amberu.

A co více o Jaipuru? Třeba o moderní části města, která si nezadá například s Bombají. Provoz, chaos, pěkné zboží, nablýskané výlohy. Ale tam jsme byli jen jednou, přece jenom kvůli tomu jsme do Indie nejeli. To lepší byla zácpa, kterou jsme zažili na jedné křižovatce. Ta byla ucpaná tak, že se zdálo, že tudy už nikdo nikdy nikam neprojede. Během chvilky se zjevil policajt, jako vždy vybavený dlouhou bambusovou holí, a začal do masy lidí, kol, motorikš a zvířat zuřivě mlátit. Hlava nehlava, vinnej nevinnej. A během několika vteřin se provoz hladce obnovil. Že by řešení i pro Prahu?



 
Příbuzné odkazy
· Více o Indie 2004
· Novinky od Pepik


Nejčtenější článek o Indie 2004:
Udajpur


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Indie 2004

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.08 Sekundy