Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 9 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Singapur, Malajsie a Thajsko 2002 Koh Hai
PoslalPepik v Monday, 18. October 2004 @ 11:12:57 CEST
Přispěno Pepik

Neplánovanou, o to příjemnější byla zastávka na ostrově Koh Hai. Vše začalo ráno na Koh Mooku trochu dramaticky. Po pěti nádherných dnech se zabalíme, mixér objednán čeká a my se chceme nalodit. Abychom to však neměli tak jednotvárné, moře je poprvé trochu rozbouřené. Ta trocha stačí k tomu, že loďka nemůže ke břehu a my nasedáme v plavkách za velkého vlnobití po prsa ve vodě. Batohy musí kluci samozřejmě transportovat nad hlavou. Podařilo se. Ještě poslední zamávání, personál se s námi loučí na břehu (vždyť taky 5 nocí tam pobýval málokdo) a mladá krásná žena vypadá až dojatě, že odjíždíme. Byla to asi ona, kdo nám připravoval tak výtečné ryby. Nebojte, my se určitě někdy vrátíme. Jenom máme obavu, abychom tu příště nenašli předražený resort, hlučící diskotéku, na pláži slunečníky a řvoucí prodavače suvenýrů.

Teď už nás čeká další ostrov, kde přesedneme na větší loď a míříme na Krabi. Ale jako už vícekrát na této cestě, vše je trochu jinak. Za prvé: Koh Hai je tak krásný, až se nám tají dech. Za druhé: loď, kterou chceme pokračovat, jede až nazítří, a nakonec bungalovy jsou celkem pěkné a nejsou ani tak drahé. Pobyli jsme tedy jeden den a jednu noc. Destinace je to však tak okouzlující, že by si zasloužila pobyt delší. Věrko, těš se, Vašek jim tady slíbil, že tě představí. Koh Hai není Koh Mook – zde jsou již zcela připraveni a čekají na turisty. Je tu velké přístaviště, není domorodá vesnice. Vše je čisté, až sterilní. Resorty jsme našli čtyři - od levného a primitivního - spí se pod stříškou ve stanu až po velmi drahý a luxusní. My měli Koh Ngai Resort, příjemný průměr (800 bathů i se snídaní). Nabízejí zde masáže, průvodce ostrovní buší, potápění, výlety loďkama do okolí. Pláže jsou pořád ještě velmi čisté, některé - za rohem od nás - pořád ještě opuštěné. Na naší pláži před hotelem je poloprázdno, ale to v plné sezóně jistě nebude platit. „Tady je tak krásně, chtělo by to tu být tak týden s krásnou mladou milenkou,“ zasnil se Admirál. „Hm, a po dvou dnech nám volaj do Prahy pro zinek,“ odtušil realisticky Pepík. A bylo po snění. Přesto si tu Vašek splnil jedno přání - koupil si ponor do 17 metrů. A k tomu dostal neočekávaný bonus - krásnou mladou Němku jako svého bodyho. Strávil s ní celé dopoledne, s očima navrch hlavy se k nám připojil po obědě. „Ovšem když ukážeš fotku z potápění Věrce, nepustí Tě příště ani na Malou Skálu,“ radil Pepík. Pěkné a příjemné šnorchlování najdete přímo u resortu.

My s Pepíkem jsme dopoledne strávili v buši. "Nejsme žádný blbci, abychom platili průvodce," to se rozumí samo sebou. A tak nikomu ani slovo a noříme se do divokého porostu. Uzounká cestička chvílemi mizí, divné cizí zvuky nemizí ani na chvilenku. Praskání, šustění, kapání, klapání, dupání a bouchání.... příroda je pořád v pohybu, komáři žerou jak zjednaní. Do toho můj zrychlený dech a Pepíkovo funění. Naštěstí ho napadlo uříznout velikou hůl a tou před sebou neustále migá, aby vyplašil eventuální plazy či jiné bytosti. Jednou před námi velmi hlučně prchá jakési veliké zvíře, ale asi se bojí víc než my, tak ho ani nezahlídneme. Po těle mi dobře není, zvlášť když se jednu chvíli cesta ztratila úplně. Stojíme bezradně a mne napadá, že když se nám tu něco stane, nikdo nás zrovna tady hledat nebude...... "Až půjdeme zpátky, tak se vyfotíme," pronesl můj miláček geniálně. Nikdy jsem se tak toužebně a rychle nechtěla fotit. Teď hned a teď okamžitě - s tajnou myšlenkou, že zpátky už mě nikdo do pralesa nedostane - tedy pokud se vůbec dostaneme ven. Vyšli jsme na břehu moře po asi dvou hodinách pochodu u vedlejšího rezortu. Aby si Pepík zachoval tvář, velel pokračovat v pochodu po pláži. To mě nadchlo, píseček, moříčko, nikde nikdo. Ovšem také sluníčko, sluníčko, sluníčko, nikde stíneček. A tak po půl hodině se z rozkoše stává tejr - rychle na drahé studené pivko do stínu restauračky. A tady už mi nedá moc práce Pepíka přemluvit, abychom se vrátili zpět loďkou. Pokud se před námi řekne Koh Hai, ještě se nám vybaví velmi příjemné thajské masáže, nejlepší jaké jsme po této cestě zažili, večeře drahá a nikterak dobrá (kdepak je Ülisák se svými čerstvými rybami), zato snídaňový bufet jak v pohádce. Překvapující jsou i místní zaměstnanci, kteří se v jednotných trikách starají o naše bágly. Dávají tak tušit, že v sezóně či za pár let to tady bude turisty úplně zamořené.



 
Příbuzné odkazy
· Více o Singapur, Malajsie a Thajsko 2002
· Novinky od Pepik


Nejčtenější článek o Singapur, Malajsie a Thajsko 2002:
Přesun do jižního Thajska


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4.5
Hlasů: 4


Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Singapur, Malajsie a Thajsko 2002

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.13 Sekundy