Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 3 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Singapur, Malajsie a Thajsko 2002 Koh Phi Phi
PoslalPepik v Monday, 18. October 2004 @ 11:09:06 CEST
Přispěno Pepik

V přístavu samí naháněči a nabízeči ubytování, výletů, ponorů, jídel, restaurací, suvenýrů. Jsme v úplně jiném světě než doposud. Kvete tu a tvrdě prosperuje turistický průmysl. Dokonce je zde avizován český průvodce podmořským světem, Marek. No, Admirál jde nejprve vyhovět do hotelu svému tělu a pak se uvidí. Pepík hlídá a přemítá. Tady se úplně vzdal své přirozené velitelské pozice, velet bude Admirál, který tu byl vloni a prožil zde prý báječných pár dní. S batohy na chrbátu kopírujeme pobřežní cestu lemovanou obchůdky, obchůdky a obchůdky. Sem tam do toho nějaká hospoda nebo cestovka - Václavák je proti tomuhle mrtvé místo. Pomalu se vzdalujeme centru, pravá část pobřeží stejně jako levá je věnovaná ubytování, pravá je však o něco levnější. Přesto nám trvá hodně dlouho než místo k přespání seženeme – sedím u batohů v jedné recepci a kluci šmejdí. Náš bungalov je však pěkný, čistý, nový, s aircon za 1 200 bathů. Jsme celkem spokojení, koupání a dobrá restaurace je přes cestu. Ovšem zhýčkaní Mookem, Kradanem a Haiem jsme z moře malinko zklamaní. Je mělké, na pláži i ve vodě hodně lidí, kotví zde dost lodiček. Během odlivu dá dost práce se k moři vůbec dostat, o plavání nemluvě. A to ještě netušíme, že tak pěkně jako před tím už se letos nevykoupeme. Ráj už je holt za námi.

Ale abych nebyla nespravedlivá, příroda je zde nádherná. Na dohled malebné ostrůvky zasazené do horizontu moře, krásná zelená vegetace, píseček, modré nebe. A podle obrázků či všudypřítomných televizí a videí netušený podvodní svět. Ten je tu už ovšem pouze s průvodcem a je třeba se k němu potopit. Když jsme šnorchlovali ve zdejších vodách, nebylo to zdaleka ono. Díky mělčině a velkému množství lidí je voda mírně zkalená, odpadů také není málo. Navíc každý den v těsné blízkosti pláží se pálí odpadky. Denně prší, vše je vlhké, to znamená, že není ohně bez kouře, potažmo smradu.

Stejně jako všichni, kteří ostrov navštívili, i my se vydáváme na celodenní trip lodí kolem ostrova. Je to takový zdejší povinný rituál. Za 500 bathů jezdíme po jednotlivých destinacích, kde se plave, šnorchluje, fotografuje a lenoší. Začátek byl famózní. Všechny nás oblepili papírovými žlutými samolepkami, abychom se jim nepopletli a nepoztráceli. Nahnali nás do obchůdku, kde půjčovali (v ceně lodního lístku) ploutve a brýle. Moji pánové ploutve odmítli, já s nimi držela basu, i když jsem závistivě koukala po starších dámách, které si ploutve hrdě zkoušely. Odolala jsem. Odměnou mi byl pohled asi za hodinu, když došlo k první zastávce. Dámičky jedna po druhé padaly s ploutvemi, brýlemi a šnorchly do vody a postupně se topily, kuckaly, dávily, kašlaly a ječely. Byla jsem za hvězdu, trénink z minulého týdne a volné nohy bez ploutví mi k tomu pomohly. Starších manželů zde již bylo plno, stejně jako později na Krabi. Viděli jsme Vikingskou jeskyni i Shark point – místo, kde se šnorchlouni mají potkat s malými žraloky. Ano, něco jsme viděli a chceme věřit tomu, že to skutečně malí žraloci byli. Obdivovali jsme nádherné korály, snad větší a barevnější než na Kradanu, několik malých ostrůvků, kde skály čněly strmě z vody a tvořily tu romantické, tu dramatické scenérie. Po obědě (byl v ceně: rýže s masem, výborný ananas a meloun) nás vysadili na hodinku na koupání a plavání na příjemné, ovšem opět zalidněné pláži.

Na co však nelze zapomenout: na zastávku na pláži Maya Bay. Díky stejnojmennému filmu s Leonardem di Capriem je to světově proslulé a všemi vyhledávané místo. Filmaři údajně hledali pro film nejkrásnější pláž na světě a skončili zde na Phi Phi. A tím byl její osud zpečetěn. Film Pláž běží ve všech zdejších restauracích, jezdí se na ni dívat všichni turisté. Že je krásná, víme však jen z pohledů. Film jsme neviděli, pláž, byť to byl hlavní bod našeho výletu, také ne. V zátoce totiž ve stejnou dobu kotvilo 10 stejně velkých lodí s průměrně 100 lidmi na každé palubě. Vedle toho spousta malých, menších a úplně nejmenších lodiček a nejrůznějších plavidel. Všichni zde chtějí plavat, šnorchlovat, potápět se, jít na plážičku a vyfotit se tam. Děs, běs, toho se tedy my účastnit nebudeme!!! Jen tak jsme se smočili ve vodě a s pobavením sledovali Japonce, jak se snaží svůj turistický úkol pečlivě splnit. Vzali si na to kajaky a hajdy! Ale pozor, voda se šnorchlujícími těly úplně vaří. Japončíci chvilku zdvořile čekali a pak s rozmyslem, maje na paměti čas jim vyměřený, vnořili pádla do změti těl. No, kdyby to bylo ve filmu, byla by to sranda k popukání. Kluci se však stejně smáli, když zasažení pádlem ječeli a v několika rodných jazycích se šnorchlem v puse nadávali. Každopádně pláž je zasazena do prstence skal, z jednoho místa na písku je údajně celý areál vizuálně uzavřen. Asi něco jako naše malá Emeralde cave z Koh Mooku. Pokud jste film Pláž viděli a oslovil vás, jeďte se podívat. Doporučuji ale tak tři čtyři hodiny ráno, to by tam mohlo být volno. Výlet kolem ostrova si nenechte ujít, byl to opravdu velmi příjemně strávený den.

Na Phi Phi pak ještě osvěžující podvečerní procházky po ostrově, pořád je na co se dívat. Krásná pláž je i z druhé strany ostrova, z větší části však sousedí s oploceným resortem. Procházka nás dovedla i na levou stranu našeho pobřeží. Tady je dráž, zatím před sezónou (nebo tím, že je draho?) málo lidí. Velkým handicapem této části jsou již výše zmíněné ohýnky a smrady. Je tu také množství lidí, jež lezou po skalách, které jsou pro alpinismus jako stvořené. Večerní kolonáda se odbývá na místním Václaváku. Po povinném korzu míříme na rovnoběžnou uličku, která se tváří, že slouží spíše domorodcům. Pach hnijící zeleniny, čmoudíky z podezřelých jídel. Vaškovi učarovala zejména drštková, která se ve stejném hrnci vařila jistě po celé tři dny, kdy jsme ji monitorovali. Na zemi udusaná hlína s množstvím kaluží a bahníčka. A v těchto končinách se dobře jí. Je zde vyhlášená a oblíbená restaurace – Vikingská. jejímu kuchaři jsme přezdívali Kokrháč, neboť vařil nejenom rukama, ale celým tělem, aby z toho kolemjdoucí také něco měli. Klátil se, gestikuloval a ve finále i kokrhal. Na hlavě nosí vikingské rohy, podle toho ho bezpečně poznáte. A v hospodě je neustále plno turistů, vaří tam opravdu skvěle. Porce jsou obrovské, i když ne nejlevnější. Mořské potvory, kuřata, místní speciality a báječné brambory i kukuřičné klasy. Nejlepší ale byla speciální zeleninová příloha, kterou mistr kuchař přidával ke každé krmi. Náš zvídavý gurmán Vašek přílohu pouze nekonzumoval, ale vědecky a kuchařsky zkoumal. Doma poté několikrát zaexperimentoval, až se mohl pochlubit ne-li lepším, tak zcela jistě totožným výsledkem. Příloha se dává k jakémukoliv masu či rybě, vaše jídlo tak dostane exotickou a nezvyklou dimenzi. Takže Kokrháčův recept a la Admirál:

Na rozpálený olej vložíme kompotované okapané ananasové kousky, orestujeme, přidáme nakrájené čerstvé papriky (zelenou, červenou i žlutou – té nejvíce), na větší kousky pokrájenou cibuli, kukuřici (může být i mrazená), nakonec nakrájená 3-4 rajčata. Pozor, ať ve směsi nejsou dlouho, aby se nerozblemcala. Vše ochutíme česnekem a světlou sojovou omáčkou. Vašek doporučuje ingredience přidávat postupně, jinak se z celé parády stane sice dobrá, ale obyčejná kaše.

A přesto i zde jsme byli svědky fenoménu, který nás v zemi úsměvů, jak místní svou vlast nazývají, zaskočil. Zdejší Thajci, kteří jsou ve styku s cizinci, jsou už tak voražení, že kradou a okrádají jako kdekoli jinde na světě. Každý turista kontroluje účty, ptá se, reklamuje. Byli jsme svědky obrovské hádky Francouzky s číšnicí. Účet byl velmi předražený, ustoupit nechtěla ani jedna. Vyhrála Francie, ale vítězka měla rudou hlavu a nervy v kýblu. I nás několikrát chtějí dostat. Všude jinde ano, ale tady? Vypadá to, že všeobjímající globalizace se svými nešvary se nevyhne ani exotice. S Mac Donaldem, KFC a televizí jde starý svět do háje. Když nám chtěl večer Honzík z Prahy zavolat do resortu (bylo příjemné, jak nás pravidelně sledoval a kontroloval), dali nám číslo, ale požadovali za to 50 bathů…..

V otázce plánování dalšího putování si vzal Pepík na chvíli opět vedení. V jedné cestovní kanceláři si zamlouváme lístky na autobus z Krabi do Bangkoku. Už se nám to povážlivě krátí, je třeba myslet na návrat. Pozná se to i podle toho, že Admirál vyměnil tričko. Ale ještě není zle, plavky zatím ani na noc nesundal. Výběru lístků věnujeme velkou péči, pojedeme celou noc a rádi bychom cestovali tak, aby následující den nebyl díky naší únavě zcela ztracen. Důsledný Pepík před rozhodnutím obrazil několik cestovek, v potaz vzal i dopravu letadlem či vlakem. Okamžitě zavrhl cestovku v našem resortu, kde byla vyvěšena cena lístků, jež nás zajímaly. Po projevení zájmu totiž šéf hned kontroval: ale ceny jsou z loňského roku, teď je to o 100 bathů dražší. No, my lístky na autobus sehnali u jednoho velmi příjemného hocha – cestovka Andaman – za 900 bathů, když nám před tím zcela na rovinu oznámil, že stojí 710, ale museli bychom je koupit v Krabi na nádraží. A to je přeci zatím trošku z ruky. Měli jsme malinko napínavý den, když jsme vše zaplatili, lístků nemaje. Druhý den tam náš sympaťák nebyl a nikdo se s námi nechtěl bavit. „Neboj, tady všechno funguje,“ uklidňoval Vašek znepokojeného Pepíka. Fungovalo, ale kluka zaskočily bolavé zuby. Proto tam nebyl, spal někde v zadu. Kdosi ho probudil a už bylo po starostech. Navíc nám opatřil lístky i na další přesun, na Krabi.


 
Příbuzné odkazy
· Více o Singapur, Malajsie a Thajsko 2002
· Novinky od Pepik


Nejčtenější článek o Singapur, Malajsie a Thajsko 2002:
Přesun do jižního Thajska


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4.25
Hlasů: 4


Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Singapur, Malajsie a Thajsko 2002

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.11 Sekundy