Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 3 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Z Offenburgu do Železné Rudy - jaro 2016 Schaffhausen
Poslalpepik v Thursday, 13. October 2016 @ 17:27:26 CEST
Přispěno pepik

Ze Schwörstadtu vyrážíme v povznesené náladě. Nenechali jsme se rozhodit exklusivem, večer jsme koneckonců rozjeli exkluzivní mejdan, a tak si už z tohoto pojmu děláme jen legraci, sluníčko nám svítí, před sebou naplánovaných 70 km po rovině a na konci nás čeká jedno z nejhezčích švýcarských měst.

Naše městečko má stavební silniční uzávěru , a tak hned bez zaváhání (v duchu váhala prý Jolana, jak se později přiznala) vyrážíme po krásné liduprázdné silnici. Pneumatiky šumí po asfaltu, ptáčci zpívají, příroda zbavená automobilového smogu je čisťounká a voňavá. Radost trvá asi sedm kilometrů.

Tak jako číšník přinese na závěr pěkného večera účet, tak se i my dočkáme. Každá uzávěra má samozřejmě svůj důvod. Zavřená silnice se asfaltuje. A teď s námi ďábel rozehrál dlouho připravovaný plán. Situaci vidím před sebou jako ve zpomaleném filmu ještě teď: Pepík neváhá a jako první vjíždí na čerstvě položený asfalt (zdálo se mi, že je na tvrdém asfaltu už nastříkaná voda, vždyť se to tak lesklo). Jolana (já kráva!) neohroženě za vůdcem (přece ví, co dělá). Čermáček s chvilkou zaváhání se obrací ke mně: „Neboj se a jeď, to je dobrý,“ a já tedy jako čtvrtá s kapkou nedůvěry (ale jedou přece všichni). Nejeli. Jediná Galina si zachovává chladnou hlavu a rozum. Dala na rady cestáře, jenž mimochodem beze slova zíral, co tam ti blbečci na asfaltu dělají, a asi dvěstěmetrový úsek objela.

No, nejelo se nám špatně, koneckonců jsme byli na silnici sami jako králové. Když překonáme kritický úsek, Galina nikde. Objížďka byla přece jen delší, než si původně myslela. Během čekání na chybějící členku družiny začínáme sčítat škody. „Pepík má pěkně zaasfaltovanou bundu,“ hlesla Jolana. „To já budu mít taky,“ došlo jí bleskově. Radši se nedívej, myslím si v duchu, oči přilípnuté na její hustě tečkovanou vestu. I já se obávám hnusných černých skvrn na mikině. A to už naši pozornost přitáhla kola. Pěkně obalené pneumatiky, jako bychom vjeli do čerstvě zmoklé oranice. Na rámy se ani nedíváme, to víte, že jsou pěkně zprasené.

Galina doráží se zpožděním, omlouvá se, ale zcela zbytečně. Dneska na celé čáře vyhrála ona. V pohodě je i Čermáček, ostatně, kdy on v pohodě není, že? Ovšem jako jediný si byl plně vědom číhajícího nebezpečí a podle toho jel taky opatrně a škody má minimální. „Mu síme někde sehnat benzín a to nejhorší vyčistit,“ zní jednomyslné rozhodnutí. „Nebojte, vono to vopadá,“ tlumil pan Opatrný naši aktivitu.

A tak nádherné městečko Bad Sackingen budeme mít i navzdory starému malebnému dřevěnému krytému mostu spojené se zoufalým sháněním láhve benzínu. Projeli jsme všechny zdejší lékárny, několik drogerií, nakonec zbývá velká drogerie Dr.Müller. „To se ta dnešní etapa rodí ve velkých bolestech,“ suše konstatuje Pepík, když se jen tak mimochodem ztratil. Mezitím shání Galina mastičku na zárodek oparu, který po vypjaté situaci hrozí. Dr.Müller schovaný ve velikém nákupním centru nás nakonec nezklame. Bundy jsou sice benzínuvzdorné, což ostatně až tak nevadí, vyladíme doma. Šudláme ale kola a Jolana hlavně cestovní brašnu, která asfaltovou sprchu odnesla nejhůře. Po hodině jsme z nejhoršího venku. Až tak, že zajíždíme na dřevěný most a divíme se dřevěné čáře uprostřed, která tvoří hranici mezi Německem a Švýcarskem.

Z Bad Sackingen vyjíždíme již zkonsolidovaní, i když s dvěma hodinami mínus oproti původnímu plánu. Hned na každé zastávce šťouráme z pneumatik kousky asfaltu a s potěšením konstatujeme, že to snad opravdu půjde pryč. Jakmile se dostaneme na drsný povrch, drncáme, co to dá a kousínečky se odlepují a odlepují. Pomalounku, pomalounku. Nebudu vás napínat. Do tří dnů jsme o asfaltové anabázi nevěděli, bundy se v Praze v pohodě vyčistily a vypraly. Ale bylo to drámo, zvlášť pro mne a Jolanu.

Poledne nás zastihne ve starém městě Laufenburg , kde se konají naráz hned dvě svatby. „Další nešťastnice,“ povzdechne si naše vlasaté trio. Toto pomyšlení nás však neodradí od oběda u chladivé fontány. Horko nás provází celý den, a tak vychlazené pivo ve fontáně je milý bonus.

Tekutiny po cestě čepujeme, kde se dá, u jedné Billy se Pepík zapovídá se starší paní na téma imigranti. Uprchlické téma je jeho letošní hit, my všichni zvědavě čekáme, co se nového od obyčejných Němců dozví. Tentokrát se paní nejprve bedlivě rozhlídla, jestli ji někdo neposlouchá, a pak ztišila hlas: „To víte, Německo už není, co bývalo,“ a začala si na příliv uprchlíků čím dál hlasitěji stěžovat. A tento jev nás provázel celou cestu. Němci už mají imigrantů plné zuby, stejně jako paní Merklové. „Ale v novinách, v novinách se to nedočtete,“ dodala dáma na závěr a popřála nám šťastnou cestu.

Navečer máme objednanou návštěvu. Na ubytovnu se za námi přijede podívat Pepíkův dlouholetý kamarád Fredi s manželkou . Pepík jede napřed po silnici, aby Frediho nenechal dlouho čekat, my ostatní po cyklostezce. Že cyklostezka není žádná zajížďka potvrdil Čermáček, když asi po hodině Pepíka na silnici dojel - bylo to s kopce, my holky se samozřejmě držely zpátky.

Vjezd do města se nám podařil kolosálně: jedeme přímo k vodopádům. Rýnské vodopády jsou největší v Evropě a opravdu mohutné. Někteří z nás byli překvapení, něco tak velkolepého nečekali. Pro mne to byl očekávaný opakovaný zážitek, ovšem překvapena jsem byla obrovskou masou lidí, která se kolem valila. Zástupy lidí proudily sem a tam, všude selfie tyče, kočárky, randál, muzika, suvenýry. Moc romantická chvíle to pro mne zrovna nebyla. Slibuji si, že sem půjdeme ještě večer či brzo ráno, ale bohužel už to nevyjde. Tak snad někdy příště.

V infocentru u vodopádů dostáváme mapičku s popisem cesty k naší ubytovně. K našemu milému překvapení se orientujeme velmi dobře a asi půl hodiny stoupáme a stoupáme až k mládežnické ubytovně. Pepík přijede po chvíli za námi, ale na rozdíl od nás už si projel i město. Zase máme jedno nevšední ubytování: kolem staré upravené vily všude mladí lidé. Hrají různé hry, ze společenské místnosti se ozývá klavír, všude smích a radostno. Máme přidělen unisex pokoj pro deset osob. Společná koupelna na chodbě, vše ale voňavé a čisťounké. Ráno máme prima snídani, která nám všem bohatě stačí i na oběd. Pro začátek jsme v pokoji sami, během chvilky však dorazí jeden francouzský pár středního věku. „Asi z inzerátu,“ uplatňuje svoji hlášku pro zamilované dvojice Pepík. Chovali se fakt nestandardně. Ale bonbonek přišel až nakonec. Starší Tunisanka, o které jsme se původně domnívali, že je to Číňanka. Diblíkovsky rozhazuje rukama, teatrálně kroutí hlavou, vyráží různé citoslovce, evidentně si neví rady s povlečením postele. A na svůj úsměv a exotický zjev samozřejmě naláká Čermáčka. Než se kluk vzpamatuje, už dámě povléká postel a plazí se za ní nahoru na palandu. No bylo by prima jezdit do Tuniska na dovolenou, smějeme se. Nevěsta by to byla pěkná, i když krapet z ruky a hlavně, asi neumí jezdit na kole.

 Večer s Fredym a Ilonkou byl příjemný, popili jsme pivečka, které Fredi přes naše protesty zaplatil.

 
Příbuzné odkazy
· Více o Z Offenburgu do Železné Rudy - jaro 2016
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Z Offenburgu do Železné Rudy - jaro 2016:
Cesta do Offenburgu


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Z Offenburgu do Železné Rudy - jaro 2016

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.08 Sekundy