Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 5 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Aljaška a západní Kanada - léto 2015 Národní parky Glacier a Yoho
Poslalpepik v Tuesday, 23. February 2016 @ 21:19:26 CET
Přispěno pepik

Nadšeni z Revelstoke (mohli jsme tu zůstat dva dny, udělali jsme chybu!!) pokračujeme do dalšího parku, Národního parku Glacier. Pořád svítí sluníčko, hory vyrýsované na modrém pozadí oblohy, vzduch průzračný, turistů minimum …. Pro inhalacemi zaneseného a vystresovaného Pražáka pravý ráj.

Když se hlásíme u rangerky u vstupu v parku, radostně zahlaholí: „Hi guys, permanentku do parků nehledejte, pamatuju si na vás, včera jsem měla službu v Revelstoke.“ Tak to nás potěšilo. Jako starým známým nám radí nejlepší jednodenní túru: Abbot Ridge. „Odtud bude dnes nádherná viditelnost, stoupání je přiměřené, to si nenechte ujít,“ radí nám. Měli jsme sice vybranou túru Glacier Crest, ale vzhledem k výskytu medvědů se na ni musí jít minimálně v šesti lidech „a vás já ve dvou nepustím, to si nevezmu na svědomí,“ omluvně se usměje. Stejně byla na cestě několikerá upozornění, že pokud se vydáme na Glacier Crest pouze ve dvou, budeme platit velkou pokutu.

A tak stoupáme „přiměřeně“, funíme a funíme asi tři hodiny. Po pravdě se jedná o stoupání skoro 85stupňové, jdeme kolem jezera Marion Lake, kde někteří (mladší) naši souputníci otáčejí. Když se dostaneme do skal nad vegetaci, otáčíme také. Rozhledy máme stejně jako křeče v lýtkách úžasné.

Na krátkou chvíli si zahráváme s myšlenkou, že bychom se ubytovali v jednom z nejkrásnějších kanadských kempů Illecillewaet , odkud jsme do parku vstupovali, ale vzpomínka na minulé ráno, kdy před motelem Pepík škrábal zamrzlé okno u auta, alespoň mě z této myšlenky rychle vyléčila. Zimy už jsme si užili dost.

Zviklala nás i skupinka osmi Čechů, kteří byli velmi přátelští a v kempu se ubytovali. Na túru chtěli vyrazit nazítří, ovšem věštili změnu počasí. „Bude pršet, pravděpodobně i sněžit,“ tvářili se zachmuřeně. „Vy jedete do Banffu? No tak tam sněžit a mrznout bude určitě,“ loučili se s námi.

Jak jsem byla vyplašená, to si asi umíte představit. V duchu se loučím se stanem, tam už mě Pepík nedostane. Ubytujeme se v malém a velmi příjemném městečku Golden . Centrum je mimo hlavní silnici, na silnici ovšem jeden motel vedle druhého. Úplné pohostinné nebe pro vystrašenou stanařku. Našli jsme si levný, čistý a prostorný motel Golden Park Inn za 90 dolarů i s kafíčkem. Navečer přesně podle předpovědi prší, je zima, ovšem my pivečko, grilované kuře ze supermarketu a čerstvá bageta v teple pokojíku – kdo by odolal?

Nazítří je zataženo, poprchává, prší. Přesto se nám v Národním parku Yoho líbí . V informačním centru (jako všude) nás vybaví potřebnými materiály, doporučí atrakce a zajímavosti.: Natural bridge – přírodní mostek z kamenů i vodopády Takakkah , což v řeči původních obyvatel znamená „To je úžasné“. Jedná se o nejdelší vodopády v Britské Kolumbii – voda padá z výšky 245 metrů. Zajímavostí parku jsou i tzv. Spirálovité tunely . Vznikly v druhé polovině 19. století, kdy se přes Skalnaté hory budovala železnice. Položit koleje přes Skalnaté hory byl velmi těžký úkol, jednak kvůli ohromnému stoupání, dále vzhledem k velkému množství sněhu, které zde v zimě napadne. Východně od Fieldu byla stoupání tak strmá, že jakýkoli problém s brzdou by mohl způsobit strmý sjezd vagonů, jehož důsledkem by bylo vypadnutí vlaků z kolejí a následnou velkou tragédii. K vyřešení tohoto problémy byly zbudovány dva ohromné točité tunely, jež zredukovaly stupeň stoupání na přijatelných 2,2%. Tyto redukční tunely jsou dodnes funkční a odborníci je oceňují jako inženýrský zázrak. V okolí Fieldu je několik vyhlídkových míst na tunely, ovšem při dešti, zimě a malé viditelnosti zůstalo jen u studování propagačních cedulí. I když Asiati fotili i za těchto podmínek…

Malou procházku jsme si udělali kolem jezera Emerald Lake – za dvě hodiny si vyčistíme hlavu, nadýcháme krásný vzduch a obdivujeme krásně zelenomodrou vodu. Už se ani nesmějeme turistům, jež zápasí s kánoí na vodě. Když to tu nabízejí, tak je potřeba zkusit vše, že? A hurá do Banffu.

 
Příbuzné odkazy
· Více o Aljaška a západní Kanada - léto 2015
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Aljaška a západní Kanada - léto 2015:
Přechod přes Chilkoot


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Aljaška a západní Kanada - léto 2015

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.06 Sekundy