Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 4 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Au, Šalamounovy ostrovy, N. Zéland -2013 Šalamounovy ostrovy - úvod
Poslalpepik v Wednesday, 05. February 2014 @ 23:03:20 CET
Přispěno pepik

Na Šalamounových ostrovech jsme strávili pět dní. Pobyt jsme naplánovali tak krátkým, protože jsme nemohli dohledat předem žádné relevantní informace o zdejších poměrech a životu zde. Česky psaný průvodce neexistuje, Lonely Planet v angličtině v pražské knihovně je přes deset let stará a na českém internetu také velmi zastaralé a kusé informace. Jeli jsme tedy prakticky do neznáma. Dnes už bych se nebála a klidně jela na delší dobu a navštívila více ostrovů, nikoli jen Guadalcanal a Tulagi. Žijí zde milí a příjemní lidé, vyjma prvních chvil jsem se tu cítila dobře a bezpečně. Není tady levně, ale zas až tak závratně draho také ne.

Informační vakuum o Šalamounech bylo zcela jistě způsobeno etnickými nepokoji, jež tu probíhaly zhruba před 12 lety. Místní nám potvrdili, že před nepokoji byl turismus poměrně na výši, poté zcela zhasnul. Jezdily sem i velké výletní lodě, hlavní město Honiara prosperovala. Na sklonku roku 2013, kdy jsme tu pobývali my, se město začíná probouzet opět k životu. Hotel Honiara, kde jsme bydleli, leží v čínském městě, kde se také dobře a čistě dá nakoupit. Větší a lepší hotel je v centru města – Mendana, ceny skoro stejné. Vedle Mendany se dokončuje nový velký moderní hotel Herritage, zčásti již zprovozněný. V době, kdy jsme tu byli, jsme viděli i levnější ubytovny, ale většinou opuštěné nebo tak zbídačené, že jsem se štítila jen jít kolem. Ale cestovní ruch zřejmě pomalu začíná zvedat hlavu, možná že za rok bude vše jinak.

První den jsme se rozkoukávali a měnili peníze, což byl dost horror. Ve třech místních bankách, kde je směnárna, je velmi omezená pracovní doba a velikánské fronty odevzdaně čekajících domorodců – a k tomu samozřejmě vedro. V informačním centru nic nevědí, lepší je Národní muzeum naproti přes ulici. Yacht klub je společenské středisko bílých a bílých vykuků. Je tam dost draho, ale pustí vás tam jen na barvu pleti, i když vyhrožují, že je vstup dovolen pouze členům.

Půjčit si na Guadalcanalu auto může podle mne jen sebevrah. Jednak je půjčovné velmi drahé, silnice jsou v zoufalém stavu – občas díry obklopené špatným asfaltem, většinou jen zpevněné cesty a jako přidaná hodnota temperamentní šoféři bez zábran. V Honiaře je věčně ucpaná jedna hlavní silnice, semafor ani jeden. My jezdili taxíky, kterých tu je obrovské množství. Nezatěžují se taxametry, ceny mají smluvní. Po městě většinou 20 šalamounských dolarů, ať jedete, kam jedete.

Stravovali jsme se u pekaře a u řezníka v čínském městě. Na dobrou restauraci v některém z hotelů jsme neměli rozpočet a na místní restauraci zase odvahu. Piva a další alkohol je k dostání ve speciálních krámcích, místní pivo SolBrew dobré a nechá se zaplatit. Na Šalamouny jsme jeli hlavně kvůli Pepíkově zájmu o dění ve 2. světové válce. Pokud vás tyto dějiny také zajímají, neváhejte a vydejte se na cestu. Válečných relikvií tu najdete mnoho, ovšem rozpadají se a za pár let se o nich bude jen vyprávět - pokud ještě zůstanou nějací pamětníci. Místní si novodobou historii příliš za svou neberou a najít Red Beach nebo Bloody Ridge byl úkol hodný Sherlocka Holmese. Když do toho půjdete, dobře si ověřte, zda ten váš průvodce má mapu a zda ta místa skutečně zná. Nespokojte se jen se souhlasným kýváním hlavy jako my…..

Jeden den jsme vyjeli na ostrov Tulagi. Jezdí se trajektem Discovery 360, kterému nikdo neřekne jinak než „trí sixtí“. Tulagi je první zastávka této lodi, poté pokračuje na další ostrovy. Jezdí denně, lístek se nechá koupit dopředu (tuším v infocentru) a vyjde levněji. My zakoupili až těsně před odjezdem. Na ostrově není žádný dopravní prostředek, lze ho obejít za pár hodin. Restauraci jsme tu viděli jen jednu (motel), obchodů více.

Další den jsme objížděli taxíkem válečná místa, na venkově jsem nezaznamenala žádnou možnost se najíst, jídlo jsme měli s sebou. Občas se vynoří někdo, kdo vám nabízí ke koupi válečné relikvie – mohli jsme koupit i kulomet

Nazítří jsme byli šnorchlovat na krásné pláži Bonega Beach, kde je u břehu potopená japonská loď, do které je možno se dostat. Míst, kudy prošla druhá světová válka, je tady nepočítaně, ostrovy byly hodně zkoušené krutými válečnými boji.


 
Příbuzné odkazy
· Více o Au, Šalamounovy ostrovy, N. Zéland -2013
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Au, Šalamounovy ostrovy, N. Zéland -2013:
Austrálie - Queensland


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Au, Šalamounovy ostrovy, N. Zéland -2013

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.07 Sekundy