Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 5 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Z Ženevy do Železné Rudy - léto 2013 Přípravy na cestu
Poslalpepik v Sunday, 13. October 2013 @ 19:06:29 CEST
Přispěno pepik

Jak už řečeno, cesta do místa A, resp. Ž, odkud se budeme přesouvat zpět do vlasti, byla naplánována geniálně. Trochu se zkomplikovala koupě letenek, když jsem chtěla letenky koupit na webu Swiss airu, kde jsou nejlevnější. Letenky jsem měla hned, ale chyběl příslib, že nám vezmou také kola, resp. jsem získala místenku pouze pro dvě kola, později pro čtyři. Pořád málo. Co s tím pátým? Pokud bychom ho poslali kargem, dopravné by dalekosáhle převyšovalo cenu našich letenek. Vlaky kola bez pasažérů nepřepravují – a jak tedy? Uvažovali jsme i o tom, že by například dva z nás letěli o den dříve, nápadů padalo hodně, žádný však nebyl ideální.

Neřešitelnou situaci rozlouskl až Pepík: zkusme koupit letenky přes Student agency, jim se třeba podaří dostat do letadla všech pět kol. Měl pravdu, podařilo. Letenky byly sice o pár korun dražší, ale zase s jistotou, že nás poletí všech deset v jednom stroji.

Já jásala, Pepík byl střízlivější. Jak kola na přepravu zabalit? „Nejlepší by byla krabice, ale můžete kolo poslat i nezabalené, jen musí být fixovaná řídítka,“ odpovědělo mu na dotaz chytré sluchátko z pražského Swiss airu. „Tak dáme krabice,“ navrhuji. „Stejně je máme ještě schované ze Santíaga,“ dodávám. Pepík to ale takhle neviděl. Kdo bude na letišti kola montovat dohromady? Víš, jak se musí kolo do krabice rozebrat? Musíme mít s sebou nářadí – a to chceš, abych ho celou cestu zpět tahal v brašně?

Tak na tyhle otázky jsem fakt mohla tak akorát mlčet. Bylo rozhodnuto: kola pojedou jen se zafixovanými řídítky. Ale Pepíkova známá teorie „vše ověřuj nejmíň třikrát“ se začala hlásit neúprosně a hlasitě o slovo. Při druhém ověření sluchátko dodalo, že je třeba také obrátit a fixovat šlapky. Luboš pak ještě dodal, že nejlepší je povypustit duše, aby je přetlak v nákladní komoře neroztrhnul a jistojistě zabezpečit i přehazovačku. Při čtvrtém ověření, které proběhlo přímo na letišti, již žádné nové informace nepřibyly.

Přesto v předvečer odjezdu mne Pepík táhne na letiště ještě jednou. Po páté se ubezpečí, že kola pojedou správně připravená a že mají své místo v letadle. To už se jen v duchu směju, jak je přepečlivý …. Já blbec, dodatečně se za to omlouvám.

Ještě další vychytávku jsme během příprav vymysleli: do letadla je možno si vzít zdarma jedno spoluzavazadlo do 23 kg a jedno příruční do 8 kg na palubu. Za kolo se platí 50 euro navíc. Ale pokud někdo bude mít jen kolo bez zavazadla, nemusí platit nic. A tak jsme aktivovali tak naše logistické buňky: uděláme jedno zavazadlo pro všechny, do toho naskládáme co nejvíce věcí, aby váha nepřekročila 23 kg a ostatní naše herberky si vezmeme na palubu. Tak zaplatíme navíc jen 50 euro za jedno kolo.

Umíte si asi představit, jak jsme šachovali. Den před odjezdem přijela se svými zavazadly Jolana i Jirka s Marcelkou. „To vezmi na palubu, to dej do kufru, to neber vůbec,“ zněly rady porady K Padesátníku 120 s.r.o. Nakonec Pepík snáší z půdy sice nepoužitý, zato ale starodávný papírový kufr. Modroučký, s pěkným koženým páskem. Takový, jaký lze dnes už vidět jen ve filmech pro pamětníky. A ten byl určen k tomu, že svou životní pouť, z největší části strávenou po různých půdách, ukončí na ženevském letišti.

Nejsnazší pro mne a myslím i pro ostatní bylo tentokrát balení. Ve srovnání s tím, co jsme zažívali při prvních dálkách, to bylo tentokrát jako když jedeme na pravidelný víkend k babičce do Krkonoš. Už víme, že je třeba co nejméně věcí, že nejedeme na kraj světa, tedy že vše lze eventuálně dokoupit a že vlastně to, co s sebou nemáme, to nebudeme potřebovat. Hlavně nezapomenout kosmetiku, léky a kolo :)

 
Příbuzné odkazy
· Více o Z Ženevy do Železné Rudy - léto 2013
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Z Ženevy do Železné Rudy - léto 2013:
Mnichov


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.08 Sekundy