Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 4 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Z Dubaje Suezem do Itálie - jaro 2013 Omán - Salalah
Poslalpepik v Monday, 07. October 2013 @ 19:42:02 CEST
Přispěno pepik

Běžný den na moři

Než jsme se doplavili do dalšího ománského města, měli jsme den na zrekreování se na moři. A že jsem ho potřebovala, to si jistě dokážete představit. Takový den na lodi, kdy nemáte plánováno žádné přistání, to je jako den v lázních. Máte si odpočinout, a tak odpočíváte. Ale můžu vám prozradit, že je to stejně hoňka: snídaně, slunění, vířivka, posilovna, na knížku už zbývá jen půlhodina a je tu oběd. Aspoň tedy po obědě chvilka s knížkou, ale přemůže vás spánek. A tak rychle chodit. Rychlá chůze na běžecké dráze je naším nejoblíbenějším lodním sportem. Jste na čerstvém vzduchu, pozorujete ubíhající vodní plochu, občas létají ryby, sem tam nějaký delfín a vy polykáte kilometry jak na běžícím páse. Navíc se po několika dnech se stejně zaměřenými pasažéry znáte a už se zdravíte, už na sebe máváte a usmíváte se. A po walkingu? No do bazénu, přece. A jen si zaplavete, už abyste rychle lezli do vířivky si podrbat s jejími abonenty. Musíte se pak ještě podívat na nákupní bazar, jaké slevy dnes nabízejí, a už je tu večeře.

Po večeři se většina osazenstva ubírá do divadla nebo tancovat, já konečně zalezu někam s knížkou – většinou s dobrým pitím k bazénu nebo do postele, to podle nálady. Den je nabitý programem, a to se nezúčastňujeme žádné organizované zábavy. Na lodi vychází každý den noviny - denní rozkaz jim soukromě říkáme. A zde se dočtete hodinu po hodině, jaký program pro vás lodní animační tým připravil: jogu, aerobik, zumbu nebo protahovací cvičení? Turnaj ve fotbálku, pinčesu nebo basketu? Nebo je libo vědomostní kviz, bingo, kurz vaření, míchání nápojů, ochutnávka vín či karaoke? Nejoblíbenější ale bývají zábavy u bazénu. Denně jsou nějaké soutěže či závody. A soutěživí staříci, to je něco!! Snaživí a hraví více než jejich vnoučata doma. Tak toto vše my vypouštíme. Ale na jedné plavbě s námi stoloval pár z Norimberka, který měl vše těžce na hájku: s denním rozkazem v ruce se starší manželé honili od jedné zábavě ke druhé a večer u stolu se vždy chlubili nějakou výhrou. Ještě pořád si myslíte, že vy byste se na výletní lodi nudili?

Salalah

Takže den volna utekl rychleji, než bych chtěla, a po snídani nás čeká Salalah. Naše poslední ománské město. Tentokrát loď kotví mimo město, přede mnou pustina, za mnou pustina. „No to bude teda nuda,“ říkám si, ledva okolí obhlédnu z horní paluby. Před přístavem se ovšem houfují taxíky. Opět, jak jsme již v Ománu zvyklí, bez taxametrů a s nehorázně vysokými cenami. Už mě to moc nebaví, ale co se dá dělat, smlouváme. Původních 120 euro za 3 hodiny prohlídky města usmlouváme na jízdu pouze do města za 20 euro a doufáme, že ve městě na nás budou hodnější. Naše dámská skupina vyfasovala krásného mladého kluka, kupodivu Ománce. Opravdu pěkný – štíhlý, tmavovlasý s tmavýma velkýma a bystrýma očima, navíc velmi sympatický. Během cesty se ve mne pere moje ženská náklonnost k druhému pohlaví s náklonností mateřskou. Snažím se komunikovat a dobrat se pravdy, proč v Ománu tak turisty derou. Jakmile uslyším ono známé „jste bohatí, tak plaťte….,“ okamžitě v mých protichůdných pocitech převáží moje kantorská minulost. Ani nevím jak a už mu kážu: jak loupeživí taxikáři (spolu s ním) ničí pověst své země, na kterou je očividně hrdý. Jak tímto způsobem odradí všechny turisty, jak budeme o jejich zemi referovat, proč si myslí, že zrovna my jsme bohatí …. A vše korunuje výčitka, proč si neudělal vysokou školu, nemusel by jezdit taxíkem, okrádat turisty a mohl by pro pověst Ománu udělat daleko víc.

Nevím, jestli jsem tak zapůsobila, nebo jestli už byl ze mne znavený nebo jestli měl zrovna nouzi o práci a zpět k lodi se mu už nechtělo. Každopádně šibal šel do sebe, všechno mi s úsměvem odkýval a pak nám dával nejrůznější návrhy. Asi si mě chtěl usmířit, protože jsem sama sebe tak pěkně vytočila, že jsem s ním odmítla vůbec komunikovat. Když nás zavezl sám od sebe k sultánskému paláci (nic moc k vidění), ani jsme nevystoupili. Milostivě jsme pak přistoupili na jeho návrh, že nám udělá prohlídku města za 50. A když souhlasil i taxikář pánské skupiny, bylo hotovo. Ušetřili jsme 70 euro a to za naštvání stojí, ne?

Opět na tržnici

Ale i tak vydané peníze za návštěvu města nestály: pěkná stará tržnice – HAFE souk, který byl ovšem jasně turistickou záležitostí. Ve velkém se prodávají suvenýry, čínské hadry a kadidlo. Kadidlo – sušená vonná pryskyřice je tady na mnoha haldách, mísách, táckách i v pytlích. Kadidlo se pálí skoro u každého stánku a krásně a omamně voní. V horku, které dnes panuje, je vůně ještě sytější a intenzivnější. Tak moc, že se Pepík nechá zlákat a chce kadidlo jako suvenýr přivézt domů. A tak chodí od jednoho čmoudíku ke druhému a diskutuje s bubačkama. Ano, na zdejším trhu prodávají zásadně zcela zahalené ženy, vidět jsou jim jen oči. A to asi Pepíka provokovalo nejvíce. U každé baby kadidlo bere do ruky, voní, prohlíží, „znalecky“ očuchává, porovnává cenu. Jedna ho bere tak vážně, že před ním kadidlo i demonstrativně žvýká a nabízí i nám. Vzpomněla jsem si, jak jsme kdysi v dááávných dobách, kdy žvýkačky byly jen naším zbožným přáním, přežvykovali smůlu. Tak jsem to taky zkusila. Brrrrrrrrrrrrrrrrrrr! Hrůza!!!!!!!!!!!!!!!! Bubačka se mi jistě směje ještě teď, jak se mi huba zkřivila. Ale už už má Pepík několik balíčků kadidel v ruce a už už vytahuje peněženku. A tu si všimnul, že každé kadidlo, které tady čmoudí, má pod sebou jakýsi podklad. Takové nějaké ománské Pepo. „To musíš koupit k tomu,“ radíme všichni. Jo, chtěl, ale jeden balíček tohoto pevného ohníčku stál skoro tolik jako pytel kadidla. A že by se z českého Pepa linula libá vůně? A tak jediný profit, který z nás bubačka nakonec měla, byl můj zhnusený výraz, s kterým jsem kadidlo vyplivovala.

Trh se zvířaty

Další zdejší atrakcí bylo špinavé moře, kde se právě stavělo nějaké molo. Takže ani koupání se nekonalo, i když plavky vláčíme s sebou. Poté nová mešita (kolikátá už na naší cestě?) a nakonec velbloudí a kozí trh. Konečně něco autentického. Velbloudi stojící na poledním sluníčku horko vůbec nevnímají, majestátně pochodují kolem kůlů, ke kterým jsou přivázáni. Vyřazuje z nich klid, pohoda, maňana stejně jako z jejich pánů, kteří si ve stínu dopřávají vodní dýmku či nějaké jiné povyražení. Fotek z tohoto plácku máme hodně. Kozí trh již končí, vidíme jen pár posledních zvířat a to je dobře. Kozy, ty takhle pohodové nejsou. Škubají se, jsou nepokojné. Asi tuší, že jejich význam nedosahuje ceny korábů pouště. A tak Libor s Pepíkem poškádlí pár kůzlátek a jsme připraveni se stáhnout na loď.

Mňamkové koupání

Nakonec nás ale náš průvodce překvapí. Když už jsme skoro zpátky u lodi, zeptá se, zda se nechceme vykoupat. Po překvapeném přitakání stáčí volant a během dvou minut jsme na překrásné malé plážičce. Je kousínek od lodi, je přírodní – žádná lehátka, žádné slunečníky, žádný uhlazený píseček. Zato průzračná a teplá voda, příjemný vstup do moře a okolí lemované skálou a palmami. Ráj na zemi. Tak se kluk nakonec ukázal v tom nejlepším světle. Dostal na rozloučenou bakšiš i pár vřelých úsměvů. Na tuhle famózní pláž jsme se vrátili ještě jednou po obědě a moc jsme si užili. Dokonce pro nás přístavní shuttle bus odpo přijel přímo až k vodě. Pokud nás budete náhodou následovat: kašlete na město a rovnou na pláž. Celý den tady se vám vyplatí.

 
Příbuzné odkazy
· Více o Z Dubaje Suezem do Itálie - jaro 2013
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Z Dubaje Suezem do Itálie - jaro 2013 :
Omán - Khasab - Musandam


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Z Dubaje Suezem do Itálie - jaro 2013

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.09 Sekundy