Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 7 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Ze Štrasburku na kole - 2012 Úvod
Poslalpepik v Saturday, 28. July 2012 @ 22:13:13 CEST
Přispěno pepik

Koho jednou chytnou dálky, už se ho nepustí. Pouze ten, kdo jel někdy na kole několik dní tzv. bez podpory, ví, o čem mluvím. Na kolo si naložíte vše, co nezbytně potřebujete, a vyrazíte. Kam? Kamkoli. Protože v tomto případě stoprocentně platí, že cesta je cíl. Jízdní kolo je lidstvu známo již od začátku 19. století, ovšem v našich zeměpisných šířkách se v současné době používá spíše k rekreačním účelům než jako dopravní prostředek. My ale „objevili“, že přemísťovat se pomocí kola je daleko úžasnější, krásnější a pohodovější, než vzdálenosti zdolávat pěšky nebo nedej bože autem. Když jsme se před pěti lety poprvé na kole vydali na cestu napříč republikou, netušili jsme, jak návyková tato aktivita je.

Od božího rána do večera sedíte na kole, šlapete a díky fyzické námaze intenzivněji vnímáte vše kolem sebe: krajinu, její vůně, lidi kolem cesty, architekturu, přírodu. Vaše jediné starosti jsou: mapa, tedy trasa, kudy chcete jet, a na této trase občerstvovny – ať již obchody nebo hospody - a samozřejmě také ubytování. Z mysli musíte vypudit veškeré přízemní a běžné starosti jako jsou problémy v práci, problémy s dětmi, politická situace či světový mír. Vy jen šlapete, poznáváte nové a nové kraje a lidi, na nic jiného už vám mozková kapacita nestačí. Vše vnímáte přes clonu námahy a únavy, prožitky jsou tak podstatně silnější a intenzivnější, myslíte většinou pouze na jídlo a spánek. Pokud jste někdy „dálku“ nezažili, netušíte, jak moc osvobozující a osvěžující je to pocit. Z každé takové expedice se vracím sice poničená - po nohou šrámy, jizvy a modřiny, na rukou a obličeji spálená, celá zanedbaná a neopečovaná, ale šťastná a duševně nesmírně svěží skoro jako po lázeňské psychokúře.

Kam letos?

Myslím, že tento pocit se mnou sdílejí i všichni členové naší cyklistické party. Dálky jezdíme již několik let a vždy se na ně pečlivě připravujeme a ještě pečlivěji se na ně těšíme. A tak když jsme s Pepíkem v loňském roce absolvovali Svatojakubskou pouť, na kterou se k nám vzhledem k náročným časovým podmínkám nemohl nikdo další přidat, bylo jasné, že letos nějakou dálku uskutečnit musíme. Jolana, Šárka i moje maličkost jsme na Pepíka naléhaly, aby něco vymyslel. „Vy jste se zbláznily, přeci nepojedu sám se třema babama?“ zděsil se na jedné adventní procházce můj muž.

A s kým?

Vážně jsme se nad tímto argumentem zamyslely a vzhledem k tomu, že jsme opravdu všechny tři chtěly bezpodmínečně jet, vymýšlely jsem další varianty v počtu a složení mužstva. Jirka a Marcelka, osvědčení a spolehliví parťáci, dali přednost dvěma týdnům v Karibiku na malé plachetnici, mnichovského Vaška zase čekala operace ramene. Pořád tedy zůstával jen ten nešťastný formát 3 + 1. Co s tím? S nečekaným řešením přišla Šárka: pojede i její manžel Láďa. Nezahálel ani Pepík a sehnal si parťáka – jmenovce Luboše Kozáka, který provozuje cykloservis a u kterého si všichni necháváme štelovat své miláčky. Úžasná parta, hurá!!! Teprve nyní, když se vyrýsoval počet a složení účastníků, se Pepík přiznal, že byl rozhodnut se s námi, třemi jezinkami, na cestu vydat sám. Hrdina.

Takže partu máme, termín vzhledem k absenci Marcelky lze posunout z původního podzimu na krásné jaro. A trasa? Po loňském putování jsme si s Pepíkem pamatovali, že v Německu je pro cyklisty ráj. A tak jsem prosazovala, že naše další cesta by mohla kopírovat cyklostezku Paříž – Praha a že bychom si projeli trasu znovu, pečlivěji a hlavně v opačném směru. Tuto variantu však Pepík zamítl ještě v prenatálním stadiu. „Pojede nás víc, ve Francii neseženeme ubytování. Navíc si vzpomeň, jak mizerně, vlastně vůbec Francouzi značí cyklostezky. Na to já nervy nemám,“ rezolutně zakončil tyto úvahy můj muž a přirozený vůdce party.

A tak po dlouhých debatách, argumentacích, oponenturách a diskusích vykrystalizovala pozměněná původní myšlenka, a to německo-česká část cesty. Z Francie se mi podařilo uhájit jen poněmčelý Strasbourg, odkud bychom se měli vydat směrem na Prahu. Do sídla Evropského parlamentu dojedeme vlakem a zpátky už pak jen na kole. Trvalo dlouho, než jsme tuto myšlenku přivedli na svět, zavrhli jsem ji ovšem bleskově. Přímý vlak do Strasbourgu totiž z Prahy nejede, museli bychom přestupovat. Kde? V Offenburgu. A jak je daleko Offenburg od Strasbourgu? Cože? Pouhých 40 km? Tak je to jasné: vlakem dojedeme do Německa, na kole přejedeme do Francie a další den už jen směr Praha. Trvalo to dlouho, vymyslet tento plán, ale když už byl jednou daný, tak se neměnil. Připadal nám geniální a geniálním se nakonec také ukázal.

Kupujeme jízdenky

V únoru jsme vyrazili na pražské Hlavní nádraží zakoupit jízdenky. Na České dráhy jsem si nemohla nikdy výrazně stěžovat, ale koupě těchto místenek, to byl opravdu zážitek. Naštěstí jsme u kasy byli všichni zúčastnění (Pepík dostal plnou moc od Luboše a Šárka od Ládi). I tak jsme u okénka strávili celou hodinu, než jsme se domluvili na způsobu přepravy – každý své lehátko, a to pro všechny v jednom kupé. Že je to tak jednoduché? To byste se divili ….. každé lehátko stojí totiž jiné peníze, někteří z nás chtěli vzhledem k úsporám raději celou noc sedět a navíc původní páteční termín nebylo možné v rámci našich požadavků koupit. Přestože byla neděle, slečna u okénka byla milá, vstřícná a mám dokonce pocit, že jsem nad ní občas zahlédla probleskovat svatozář.

Nákup tak byl uzavřen ke spokojenosti všech zúčastněných. Nakonec jsme koupili jízdenky na čtvrtek a šli na poctivé a dobré pivo. Teď už jen dva měsíce trénovat a těšit se.

 
Příbuzné odkazy
· Více o Ze Štrasburku na kole - 2012
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Ze Štrasburku na kole - 2012 :
3. den - Heidelberg


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4.66
Hlasů: 3


Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Ze Štrasburku na kole - 2012

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.09 Sekundy