Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 6 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Ze Štrasburku na kole - 2012 10. den - Pepíkova agresivní jízda
Poslalpepik v Saturday, 28. July 2012 @ 21:16:55 CEST
Přispěno pepik

Přestože se nám večer příliš nevyvedl, vyspali jsme se dobře a obnovili síly na další putování. Tuším, že po českých silnicích nebude tak veselo a uvolněno jako u našich německých sousedů, a proto naléhám, abychom vyrazili co nejdříve. Ovšem k životu se probouzí manžel-Savarin a náš časný výjezd krapet zdržuje. Má nutkání nám oznámit, že manželka je vysokoškolačka-architektka (potěš pánbůh) a jeho otec legionář Kojzlar. To jméno je mi známé, vím, že nějakého Kojzlara Senát navrhoval na státní vyznamenání.

„Jo, máte pravdu,“ potvrdí mi Kojzlar junior. „Táta bojoval u Tobruku, a tak ho několikrát na vyznamenání navrhovali,“ vysvětloval mi. „Nakonec jsme byli pozvaný ke Klausovi na Hrad a dali mu Řád Bílého lva,“ chlubí se. „Ale já tam nešel. Vyznamenání tátovi nedali, když žil, když by si to užil, ale až in memoriam, a takovou šaškárnu já podporovat nebudu,“ pokračuje rozzlobeně. „Byl dvakrát navrženej zaživa, ale to neprošlo. Dali mu to až po smrti, aby mu nemuseli nic platit. A tak jsem tam nešel, na Hrad šla manželka. Ani na recepci se nezdržela, hned jsme odjeli domů. Ale stejně si myslím, že táta by radost měl,“ zakončil smířlivě pan Kojzlar.

Přestože jsme vstali brzy, odjíždíme po těchto přenáškách a po fotografování skoro až v půl deváté. Šlapeme, co to dá, kopečky Českého lesa nám dávají pěkně zabrat. Na chvilku si vydechneme ve vesnici Racov, kde chovají divokého kanadského krocana. Příjemný majitel, krásný pták. A už se suneme do vesnice Telice. Shodou neuvěřitelných náhod jsme zde loni objevili své skoro sousedy. Letos nechceme obtěžovat, ale nezastavte se, když doma se celý rok nevidíte, a pak projíždíte náhodou kolem jejich chalupy. Příjemné setkání, obdivujeme jejich vyšperkovanou úžasnou zahrádku.

Celý den nás honí déšť, ve stresu před ním prcháme. Pěkná zastávka v hospůdce Malakov, kde si dáváme oběd z vlastních zásob. Vesnice jako svěží víno, nenápadná hospoda s posezením venku. Příjemný mladý výčepní nedělá vůbec žádné problémy: na lavice přinese pití, toleruje vlastní stravu. Velmi, opravdu velmi jsme příjemně překvapeni, zvlášť když čaj s rumem na zahřátí není ani trochu šizený.

Pepík má smůlu

Závodíme s hrozícími mraky, chceme dojet do Dobřívu, kde máme rezervované ubytování. Pepík ovšem píchnul, a tak pod kuratelou bouřky rychle s Lubošem kolo opravují. Díky za Lubošovy rychlé ruce a Pepíkovu zručnost. Po pár minutách je opraveno a můžeme pokračovat dál. Bohužel do kopce. A najednou rána jako z děla! Pepíkovo kolo opět prázdné. To už je k vzteku, všichni jsme naštvaní. Kluci zjistí, že Pepík díky své agresivní jízdě prorazil plášť. Zeje v něm veliká díra, která samosebou obnažila duši, jež je nyní zcela nechráněná. Pánové se snaží o maximum: vyspraví díru rozstříhanou prasklou duší, kterou podlepí poškozený plášť.

Provizorní správka postačuje, dojíždíme do staré hospody. Náš objednaný penzion se schovává někde daleko za Dobřívem, a tak se po krátkém telefonátu s provozovatelem ubytováváme přímo ve staré hospodě. Ubytovna jako vyšitá: obývají ji pravděpodobně sezónní dělníci, ale za těch 180 Kč na hlavu si nestěžujeme. Samozřejmě spíme opět všichni společně, ale místnost je velmi prostorná a aspoň je zase legrace. Jako bžunda mi ale nepřipadá společné příslušenství, spíš mám obavy si tu vyčistit zuby, natož se sprchovat. Nakonec ale vše překonám a čistá a spokojená se sunu s ostatními na večeři. Liduprázdná nejlepší místní hospoda s poněkud zpozdilou obsluhou. Ale zvládli jsme to. Ach jo, kde jsou pohostinná večerní německá posezení …

 
Příbuzné odkazy
· Více o Ze Štrasburku na kole - 2012
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Ze Štrasburku na kole - 2012 :
3. den - Heidelberg


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4.33
Hlasů: 3


Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Ze Štrasburku na kole - 2012

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.06 Sekundy