Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 4 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Z Hamburgu na kole - 2010 5. etapa: Schönebeck - Lutherstadt Wittenberg
Poslalpepik v Thursday, 16. September 2010 @ 21:17:33 CEST
Přispěno pepik

Schönebeck – na tomto městě je krásné pouze jeho jméno. Věřte, že jsme měli příležitost si ho dobře prohlédnout. Po standardní snídani bez jakýchkoli bonusů se naše parta dělí na dvě části. Jirka s Pepíkem opět do cykloservisu, zbytek hada pod vedením Vácínka si jede prohlédnout město. Trvám na první větě tohoto odstavce. Nemá cenu se zde zdržovat, vyrazíme napřed.

Zato cesta je velmi půvabná. Máme štěstí, mírně se ochladilo, příroda dnes není pod kuratelou toho ohnivého kazatele. Zářící zeleň, sem tam nějaký zámeček, rozkvetlé louky. Projíždíme stezkou mezi poli, udivují mě klasy obilí vzpřímené jako Sokoli při sletu. Jeden jako druhý, nikde ani plevílku. To bude asi to nové bio-hospodářství, pomyslím si ironicky. Nemáme s sebou žádného honiče, a tak se had pohybuje ideální dvacítkou, do čela se postavila Jolana s Vaškem. V Dornburgu fotíme jeden z krásných rokokových zámků. Silně připomíná Kůčí zámek, když se Petr s Magdou stali jeho majiteli. Zanedbaný, neudržovaný, zoufale žadonící o renovaci. Mohlo by to být nádherné sídlo, kdyby mělo štěstí a natrefilo svého donátora….

Šťastné shledání obou částí hada proběhlo samozřejmě u piva. Jirkův střed vyměněn za pouhých 50euro i se spropitným. Majitel se staral, dokonce pro náhradní díly jel do sousedního města. Jak říkám, milí lidé jsou tu. I když Jirka prý musel vzhledem k neumění servisáka s náušnicí na opravě hodně participovat a po návratu domů do kola opět investovat.

Velká města neumíme

Cesta pokračuje, jak začala. Je to osvobozující šlapat ve 25°C, když se nemusíme chytat sebemenšího stínku a tělo není zmáčené potem při každém zastavení. V městě Dessau – Roβlau se ztrácíme a definitivně si ověřujeme, že velká města opravdu neumíme. Je třeba se zuby nehty držet značky, ta vede centrem a provede vás všemi pamětihodnostmi a hned také z města vyvede. Teď to víme, ale hned v příštím městě děláme opět tu samou chybu. Jé, hele, podívej … nebo si cestu krátíme po bundesce – a už jsme mimo a už bloudíme ….

Zatím tedy ztraceni, na křižovatce nad mapou, gestikulujeme, nevíme. Do centra nás navede anděl strážný tentokrát zamaskován jako paní v zeleném. Konečně nacházíme cukrárnu-pekárnu, po které dámská část výpravy prahne již od rána. Makovec, mňam. Na náměstí jedno rychlé erpéčko a protože se blíží zlověstný bouřkový mrak, na Dessau nám už nestačila ani japonská prohlídka. Velké a pěkné náměstí máme zažité pouze zpod hospodského slunečníku a nejsilnější zážitek: hubatá, hezká a vtipná servírka.

Jak pospícháme honěni bouřkou, tak se motáme za městem na mostě. Nějak se nemůžeme zorientovat ani v mapičce, ani ve Vaškově mapě. Točíme se na místě jak nudle v bandě, bláznivě střečkujeme. Naši strážní andělé mají tentokrát asi nějakou poradu, prostě nejsou k mání…. Rozhodne Pepík: jedeme po silnici (nikdo, vůbec nikdo neprotestuje) a v další vesnici, kde se lépe zorientujeme, se na stezku napojíme. Zorientovali jsme se, ale nenapojili. Bouřka hrozila a po bundesce se tak dobře šlapalo... Ve svém deníčku teď čtu: dělám hlavu hada, občas skoro 30km/hod., ostatní hudrají. Ale to už vy víte, že dělat hlavu hada je nevděčné a že si to během expedice vyzkoušel a ověřil každý 

Na stezku se napojíme až za nějakých 20km. Chvíli protíná lesoparky, sem tam vykukuje opět nějaký zámeček nebo honosné stavení, poté se dostáváme na hráz. Bouřkové mraky vystřídalo podvečerní měkké sluníčko. Na stráni se pasou beránci, klid, pohoda. Rychlost se ustálila na příjemné dvacítce, je radost být na světě.

Martin Luther

Nocujeme ve starém a výstavním městě Lutherstadt Wittenberg. Máme zde několik variant ubytování, ale zdejší Jugendeherberg vítězí na plné čáře. Je umístěn přímo v centru v areálu zámku: renovovaný, voňavý, moderní a vzdušný. Máme klučičí a holčičí pokoj, náš prostorný, ještě s dvěma postelemi navíc, příslušenství na pokoji. Jedinou nevýhodou je obrovská klec ve dvoře, kde jsou zamčena kola. Přežijí to naši miláčkové ve zdraví?

Město si zaslouží více než jen japonskou prohlídku, a tak rychle vysprchovat, a i když máme v nohou 120km, ubíráme se nejen na večeři, ale i na procházku. Žije tady dneska téměř 50 tisíc lidí, historické centrum bylo večer ale téměř poloprázdné. Obdivujeme se výstavním a krásně opraveným vysokým měšťanským domům, několik nich je dokonce zapsáno na seznamu Unesco.

Wittenberg se pyšní v názvu velkou osobností německých dějin. Martin Luther byl význačný teolog, kazatel a reformátor, který položil základy evangelické církvi. Němci mu vděčí mimo jiné i za překlad bible do němčiny. Od roku 1508 přednáší na zdejší univerzitě, poté také káže a v roce 1517 uveřejnil známých 95 tezí, údajně je přibil na vrata kostela. V nich se kriticky vyjadřuje k chování kněží i k systému katolické církve, například kritizuje odpustky. O tezích se velmi diskutuje, rychle se rozšířily, protože ve společnosti panovala s církví velká nespokojenost. Staly se základem k reformování a ustavení nové církve. Wittenberg se tak stal díky Martinu Lutherovi kolébkou reformace a evangelické teologie. Město přitáhlo i další významné osobnosti, spojené s reformací, na zdejší univerzitě studovali i čeští učenci, jako např. Jan Blahoslav. Je jasné, že se u sochy tohoto velikána musíme vyfotit. Ale kde je? Smůla, restauruje se. Předpokládám, že bude umístěna na velkém čtvercovém náměstí, které je momentálně rozkopané a kde archeologové objevují základy staré radnice. A tak jdeme na večeři. Volíme italskou pizzerii, kde „překvapivě“ žerou komáři. Zbaběle prcháme dovnitř, jídlo i pivo velmi dobré.


 
Příbuzné odkazy
· Více o Z Hamburgu na kole - 2010
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Z Hamburgu na kole - 2010 :
Úvod


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4
Hlasů: 2


Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Z Hamburgu na kole - 2010

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.07 Sekundy