Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 6 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Na výletní lodi Karibikem 2009 První chvíle na lodi
Poslalpepik v Sunday, 21. February 2010 @ 19:11:53 CET
Přispěno pepik

A proč foťák? Úředníci vás totiž hned po příchodu na loď vyfotí, vyrobí vám kartičku se skrytou fotkou, lípnou vám na ni číslo kajuty, číslo jídelního stolu a od té doby jste pro ně už jen kartička. Kartičkou si otvíráte kajutu, kartičkou platíte (tedy jen alkohol nebo nejrůznější nákupy), bez kartičky vás nepustí ven ani dovnitř. Pokud vám někdo na pevnině kartičku vezme a chce se vloudit na palubu, skrytá fotka, kterou při vstupu kontrolují počítače, ho usvědčí.

Na palubě se dle kartičky orientujeme bez problémů. Jsme sice udiveni skleněnými výtahy, jež nehlučně neustále přemisťují desítky lidí vzhůru, až nám to naše zakloněná hlava nebere. My zatím výtahem nemusíme, bydlíme ve 4. patře, jež je totožné se vchodem do lodi. Později zjišťujeme, že nad námi je ještě 8 dalších pater a pod námi 5 – tedy těch veřejnosti přístupných. Kajuta je velmi pěkná, máme střední třídu, tedy s oknem, za kterým se rozlévá obrovitá mořská hladina. Pokoj srovnatelný s jakýmkoli velmi slušným hotelem. Příslušenství čisté, moderní, jen ta sprcha je tak akorát pro jednoho. Ale ti, co jsme viděli v poledne ve frontě, ti jsou minimálně objemově dva až tři dohromady. Pepík hned začne zkoumat, jak se tam velká masa s chodítkem vůbec nasouká. Nenasouká, musí mít nějaké zvláštní ubytko, končíme debatu. Nebo ???

Hned v prvních minutách v kajutě musím Pepíkovi udělit pochvalu. Hlad, žízeň. Co budeme dělat? Objevil na 7. palubě obrovský samoobslužný bufet, kde zakotvíme a kde se od prvních chvil cítíme skvěle. Nepřeberné množství jídla víc jak 12 hodin denně. Zatím sedíme vzorně u stolečku, ale hned nazítří objevujeme kouzlo zadní paluby – na čerstvém vzduchu, ve stínu i na sluníčku pozorujeme nekonečnou mořskou hladinu a cpeme se vším možným – od různých typů masíček, masíček, ryb, drůbeže přes zeleniny, sýry, pečiva až po dortíky a zmrzlinky.

Už jsme se něco necestovali a tak víme, že i když naše angličtina není perfektní, vždy a za každé okolnosti se dokážeme domluvit. Pokud je problém, ruce, nohy, mimika, vše funguje. Ale jak se chcete mimikou domluvit s amplionem? Amplionem nám totiž začínají udílet pokyny. A my tak akorát poznáme, že se mluví anglicky. V pravidelných intervalech hlásí stále dokola nějaké důležité sdělení. Lidé se začínají zvedat od jídla a postupně odcházejí. Někteří vážně, jiní s přehnanou úzkostí a strachem, jiní překotně rychle, občas se někdo uchychtne. Jak čas postupuje, už jsme v jídelně skoro sami a nutně musí přijít akce také od nás. Ale co dělat? Kam se vrtnout? Po několikerém poslechu se s Pepíkem oba ujišťujeme, že jsme postřehli pouze nutné, rychlé, všichni a hlídat malé děti.

A tak se zvedáme a směr našeho pohybu určuje logika. Na lodi nemůže být tak velký prostor, aby se tam všichni vešli. Tedy – všichni jdou do svých kajut, to je jasné. Asi bude nějaké sčítání. Oddychneme si a už si to po poloprázdné lodi šupajdíme do našeho patra. Ale ouha!! Posádka oblečená v oranžových reflexních vestách nás na naši chodbu nechce pustit. Naštěstí má každý člen posádky cedulku se jménem a národností. A naše reflexní vesta je Polák!!! Polák, bratr jeden slovanskej, hurá! Má pochopení pro naše tápání a nám sladce znějící polštinou nás směruje dle písmena a čísla na naší kartičce na pátou palubu, značku S07. A už jsme doma!!! Vám to asi už docvaklo dříve než nám, unaveným. Nacvičovala se evakuace, nacvičoval se Titanic. Důchodci stáli vzorně a vážně seřazení každý pod svým záchranným člunem a poslouchali pokyny oranžových vest, jak se při ztroskotání zachovat. Ufff! Nebyli jsme poslední, kdo přišel, ale vážnost situace jsme stejně brali krapet s evropskou nadsázkou. A i když jsme se povýšeně usmívali, stejně je moc milé vědět, že místo v záchranném člunu je rezervováno pro každého.

Pokyny z tlampače nám pak kapitán dával denně, časem jsme si zvykli a na konci plavby už i začali amplionu rozumět. Ale už nikdy to naštěstí nebylo tak dramatické jako to první odpoledne.


 
Příbuzné odkazy
· Více o Na výletní lodi Karibikem 2009
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Na výletní lodi Karibikem 2009:
Panamský průplav


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4.25
Hlasů: 4


Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Na výletní lodi Karibikem 2009

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.07 Sekundy