Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 9 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Jihoafrická republika - 2008 První horké hodiny
Poslalpepik v Friday, 09. January 2009 @ 21:16:02 CET
Přispěno pepik

Do Johannesburgu jsme přiletěli v pohodě ráno s Portugalcema. Poloprázdné letadlo, spousta místa na nohy a spací prášek jako obvykle pojistil rychlé a bezbolestné přemístění na druhou stranu světa.

Afrika nás uvítala letištní frontou na víza. Země nám hned nabízí snad to nejlepší, čím se může pochlubit – za přepážkou krásní mladí a ztepilí černoši s razítkem. Krásní, ale pomalí. Tak už si musíme hned začít zvykat, jsme v Africe. Dnes už mohu směle tvrdit, že rychle v Africe nejde snad nic. Všechno langsam, piánko, maňana. Trpělivě tedy stojíme frontu. Víza jsou sice zadara, ale já zatím ještě pořád v zajetí evropského kvapíku bych si raději připlatila, jen abych se už už mohla nadechnout tak dlouho očekávaného afrického horka. Čekání mi krátí pohled na ladně líné pohyby úřadujících krasavců. Listování v pase, pomalu se zvedající zrak k obličeji unaveného nešťastníka, chvíle napětí a váhání a nakonec rozvážný a pomalý buch razítkem. Chvilku si po té námaze oddechnout a kývnutím hlavy si přivolat další úřednickou dřinu. Vše za naštvaného dohledu několika desítek, možná stovek párů nervózních očí. Ale černé krasavce k vybočení z jejich zpomaleného filmu nic nedonutí. Jo jo, až se trošku africky zpomalím, bude se mi tady líbit.

Hned na začátku se ale musím přiznat, jak krutě jsem se zmýlila. Díky mým spolucestujícím jsem se totiž nezpomalila a černého štíhlého krásného mladíka jsem za celou dobu viděla už jen jednoho, a to až za tři týdny opět na letišti. Přesto se mi ale v JAR líbilo a pokud vás to zajímá, své zážitky i společně prožité dobrodružství vám ráda předám.

Zajímavé je, že z cesty a vůbec z celého našeho pobytu si každý z nás pamatuje něco jiného, každému utkvěl jiný zážitek, každému připadá důležitý úplně jiný moment. Například si představte, že Vaška ani Pepíka černí krasavci vůbec neoslovili. Vašek si zaznamenal zcela jiný moment začátku naší cesty.

Chlapcův zážitek: Odbavení. U přepážky se ujímá Pepík své obvyklé činnosti, tedy rezervaci míst v exitu, nebo pokud možno aspoň pohromadě. Také chceme odbavení až do Johannesburgu nikoliv jen do Lisabonu, neboť jsme smutně poučeni z minulých letů. Chlapec provádějící odbavení je z jeho požadavků zjevně nesvůj. Chvílema to vypadá, že oba mluví o jiné věci, nicméně Pepík je perfektně připraven, vytahuje plánky příslušných letadel a nakonec, jak se později ukazuje, ho udolá. "No to jsem ještě nezažil," slyšíme ještě při odchodu od přepážky. Během cesty do Lisabonu se nic zvláštního nestalo, jen Peníkovi se podařilo propašovat na palubu letadla dvě lahvová piva Budvar, čímž odhalil velkou trhlinu v letištních bezpečnostních opatřeních.

Hned na letišti půjčovna aut AVIS. Máme objednaný vůz, Ivoš vše z Prahy dobře zařídil. Pochvala. Zamluvené auto ale neměli, a tak furiantsky nabídli jiné, lepší. Ostražití kluci správně a hned kontrolovali nářadí, rezervu, olej, všechno. A hle!! Auto nešlo zamykat. Respektive zamkli jsme ho hladce, ale i bez klíčů mohl kdokoliv hladce kufr otevřít. Chlapec s milým kukučem nás chtěl přesvědčit, že takový postup je zcela normální, ale Pepíkem přivolaný manažer (pochvala pro Pepíka) neváhá a auto nám hned mění. Z mého hlediska jsme na tom vydělali – auto má lepší barvu. Kluci si oddechli z jiného důvodu - typ vozu – Toyota Hilu X3.0, čtyřkolka diesel nám zůstal. Máme velké terénní a na první pohled prostorné a pohodlné auto. Náš nový domov a naše jistota na nadcházející tři týdny.

Z garáží vyjel Ivoš, který si premiérově na levou stranu věřil nejvíce. Obavy z řízení vlevo měli všichni – nutno říct, že obavy liché. Musím své šoféry pochválit, všichni byli perfektní. Já jsem se jim do řízení nepletla, postupem času jsem se pasovala na navigátora a pánové mi pochlebovali, jak jsem dobrá. Důvodně a oprávněně je podezírám, že chválili hlavně proto, aby se navigováním nemuseli sami zabývat a v pauzách mezi řízením se mohli vyvalovat na zadním sedadle. Tož jsem se nechala chválit a většinu času žmoulala v ruce mapu.

Z obrovského Johanesburgu vyjíždíme bez zaváhání a už si to metelíme směr Krugrův park. Nejprve dálnice. Překvapuje nás, kolik aut a kolik náklaďáků potkáváme. Samozřejmě je to méně než v Evropě, ale přesto, já rozhodně čekala menší provoz. My jsme v Africe? Kolem nás se míhají moderní, rychlá a pěkná auta. Silnice perfektní, lemovaná krámky s ovocem. Stavíme u pumpy: mekáč, hamburger, kola, pivko. To že je fakt Afrika?

Máme namířeno do parku vstupem na Gate Orpen, což již z Čech zařídil Vašek. Pochvala. Avšak my bloudíme, zdejší silniční značení nemáme ještě plně zmáknuté. Plíživě pomalu se smráká, čas neúprosně odměřuje nejen bloudivé kilometry, ale zvláště hodiny, které nám zbývají do setmění. Jedno je jisté: jsme v Africe, map máme s sebou spoustu, ale každá mapa je jiná, zdá se nám, že každá jinak kecá….

Bloudíme, ptáme se černoušků, kteří asi neumějí ani číst…. Bloudíme. Zmatená akce trvá skoro hodinu. Nikoho z naší party za bloudění neobviňuju. Únava, rozrušení, jízda vlevo, horko, nové velké auto, málo času – to byly faktory, které není radno podceňovat a které se na našem tápání podepsaly. Bylo to bloudění velké, fatální, ale také naše první a poslední.

Jakmile se zorientujeme (opět pochvala Vaškovi), hned je líp. I když čas je neúprosný. Park i kemp uzavírají v půl sedmé a minuty letí jak zběsilé. Fascinovaně je každou chvíli kontroluju a křečovitě ručičky očima zpomaluju. S čím dál větší úzkostí sleduju slunko, které se sune za obzor. Ivoš citlivě vnímá moji nervozitu a překračuje všechny rychlostní limity. Máme totiž zaručené informace z Prahy, že už jen pár minut před půl sedmou se v parcích končí. Definitivně. Brána se uzavře, černoušek jde spát. Dovnitř nepustí ani nohu, aby chudáčky zvířata nerušila, nebo spíš proto, aby černoušek měl klídek. My však přesto ještě v sedm hodin auto tvrdošíjně ženeme kupředu.

A konečně odbočujeme na cestu k bráně. Předepsaná padesátka se Ivošovi zdá jen jako orientační. Zatím ještě nevíme, že tady skoro všude číhají policajti, že absolutní většina šoférů jezdí podle předpisů, protože na jedno auto se tu dá napočítat snad 10 radarů ))

V sladké nevědomosti však kluci závodí a snaží se o nemožné: dojet včas k bráně parku, přestože je padla už skoro hodinu….. A jsme tady. Tma by se dala krájet, ticho nás bolí do uší, kužel našich světel jen smutně dotvrzuje: všude plot, tady závora, tady zámek. Zavřeno, pro dnešek skončeno. Vysokou zamčenou bránu nepřekonáme. Co teď? Zpátky do civilizace je to minimálně 3Okm - ve tmě, po prašné a drncající silnici. Poslední ubytování jsme zaznamenali cca 50km zpátky. Co ale zbývá ……


 
Příbuzné odkazy
· Více o Jihoafrická republika - 2008
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Jihoafrická republika - 2008:
První horké hodiny


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 1


Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Jihoafrická republika - 2008

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.08 Sekundy