Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 4 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Jihoafrická republika - 2008 Závěr
Poslalpepik v Sunday, 08. February 2009 @ 22:04:53 CET
Přispěno Anonymní

Ještě nás ale čeká poslední náročný den. Duševně jsme se už s Afrikou rozloučili, ale teď ještě prakticky: dojet na letiště, vrátit auto a obléci na sebe opět masku podnikatele, státní úřednice a spořádaného důchodce.

Do Johannesburgu zbývá africkou optikou viděno pouhých pár kilometrů. Jak se kluci v řízení pravidelně střídali, pořadí tentokrát padlo na Ivoše. My bezstarostní, krapet ještě ovínění z rozlučkového mejdanu, on krapet nervózní, protože přeci jen v Johannesburgu neřídí denně. Doufám, že trasu máte nastudovanou, ozve se od volantu nesměle. Horečné listování v atlasu AVIS nás usvědčuje z opaku. A tak studujeme, listujeme, z hlav se nám kouří a Ivoš se řítí kupředu. Řítí, protože jinak to ani na zdejší dálnici nejde. Široká, příkladně rovná a hladká dálnice, kde je minimální provoz. My hlavy zabořené do papírů, až najednou!!! Ty bláho, jde po nás. A opravdu. Policajtova plácačka míří na nás. S lišáckým úsměvem nám sděluje, že jsme jeli stočtyřicítkou v místech, kde je stodvacítka. Trest? 5OO randů!! Ale co je horší, musíme zaplatit ve vesnici, kde je policejní vyšetřovna. Tedy vyjet z dálnice, najít někde nějakou vesnici a v ní policejní stanici. Máme sice ještě časovou rezervu, ale myšlenkami jsme už na letišti. Za celý pobyt jsme nezažili tak výmluvného Ivoše. Spíkoval jak z partesu: jsme turisti, spěcháme na letiště vrátit auto, máme problémy s orientací. To vše ze sebe soukal plynnou angličtinou, kterou před námi tři týdny pečlivě schovával. Policajt se usmíval, vše mu bylo jasné. Zdlouhavě listujíc Ivošovým mezinárodním řidičákem po očku monitoruje své kolegy. Jejich auto konečně odjíždí, a tak Ivošův návrh, že mu zaplatíme dvě stovky hned zde na místě, s radostí akceptuje. Lísteček samozřejmě chybí, místo toho nás počastuje nezbytným enjoy, které tady po nás hází každý. Jako odpustek nás poučuje o pomalé a bezpečné jízdě a když s úsměvem zasouvá do kapsy naše randíky, už tam má Ivoš jedničku. Uffff, hurónsky se smějeme, úplatky fungují i tady. Ivoše si samozřejmě dobíráme: korupčníkovi by klidně stačila i stovka!! O pokutu se ale všichni spravedlivě podělíme.

Půjčovna AVIS je úžasná
Poté excelentní navigační souhra až na letiště. Cestou jsme nenašli benzínku, a tím pádem neměli plnou nádrž, což je jedna z podmínek půjčení auta. Kavalírsky se hned přiznáváme. Mladík ale mávne rukou a našeho miláčka, který nás celé tři týdny bezpečně hostil, s lehkým srdcem a slzou v oku opouštíme. Ještě nervózně čekáme, kolik nám napočítají pokut, protože na rovných a nekonečně prázdných silnicích to každý z mých šoférů kalil nekontrolovatelně a my byli upozorněni, že nám to vše na konci z radarů sečtou. Pokuty se ale nekonají a my už zase vláčíme svá zavazadla na vozejkách!!!

Sterilní letištní hala, vzhledem k bezproblémovému dojetí a předání auta je šestihodinová časová rezerva naplněná halasem, bilancováním, pivy a konečným závěrečným účtováním. Každý jsme o tři týdny a tři kila starší, máme stovky fotek, obrovské množství zážitků a zase rozšířený obzor. Jihoafrická republika je pravdu nádherná země, kde je spousta nerostného bohatství, přírodní krásy velmi rozmanité a vzorně udržované národní parky. Služby fungují skvěle a na turisty jsou výborně připravení. S žádným nebezpečím jsme se bohudíky nepotkali, naopak folk byl k nám vždy milý a vstřícný.

Oběd na letišti formou bufetu: opečená skopová a drůbeží masíčka s rýží a fazolemi. Významný objev byl učiněn v případě grilovaných hovězích drštěk, uvařených a pravděpodobně marinovaných v piri piri a poté grilovaných.

Let do vlasti už probíhá bez větších problémů. Nad Evropou zjišťujeme, že je od Atlantiku zřejmě až po Ural zahalená mraky a předpověď počasí slibuje, že nejméně 14 dní neuvidíme slunce. Později se ukazuje, že slunce neuvidíme skoro měsíc. No jako obvykle .

Najeto 5814 km po dálnicích, silnicích i terénem. Zaplacena jedna pokuta za rychlou jízdu – rychle jel Ivo, ale o pokutu jsme se rozdělili. Mnoho další naštěstí nezaplaceno, protože nás nechytli. Tak tedy zase příště a pomaleji.

A jak cestu zhodnotil Pepík?

Letošní dovča byla jiná. Baťohy zůstaly doma, vytáhli jsme kufry, které jsou do půjčeného auta šikovnější. Auto byla taková našeho jistota: odpadl adrealin při přesunech, na druhé straně jsme měli omezený kontakt s místníma. Jinak to nešlo, kdybychom jeli znova, volíme stejný model poznání krásné a zajímavé Jihoafrické republiky.

Moje největší radost byla komunikace s neuvěřitelně slušnými a zdvořilými lidmi, barva pleti nerozhodovala. Na poděkování bylo jejich majn pležr pro mne milou novinkou. Nesmlouvá se. Nakonec není ani o čem, ubytování, jídlo i služby jsou v lepší kvalitě a příznivější ceně než v Evropě. Nebyli jsme v Johannesburgu, tam jsou prý přepadávání a loupež přímo národním sportem.

Jsou oblasti, města, kde bílou tvář nezahlídnete. Ty tak přátelská nejsou, nechají se bez vystoupení projet autem. Jak do budoucna? Nikdo neví. Bílí pomalu odcházejí, prodávají své domy, usedlosti. Podle mého názoru se země rozdělí a v černé části bude peklo. Kdy to bude – těžko říct, zatím barevní těží z práce a organizace bílých. Jsou oblasti, které jsou ve srovnání s Evropou a Amerikou výstavnější a pro život příjemnější. Stačí, když v demokratických volbách zvítězí demagog a diktátor a potom to půjde rychle. Na 41 mil. obyvatel má JAR v armádě pouze 67 000 mužů. Mírumilovné Československo mělo vojáků přes 300 000. Kdo má o tak krásnou zemi zájem, radím neodkládat odjezd. Svět se mění před očima, a to ne k lepšímu.






 
Příbuzné odkazy
· Více o Jihoafrická republika - 2008
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Jihoafrická republika - 2008:
První horké hodiny


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4.5
Hlasů: 6


Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Jihoafrická republika - 2008

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.07 Sekundy