Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 5 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Mexiko 2003 Puebla
PoslalPepik v Thursday, 14. October 2004 @ 19:04:00 CEST
Přispěno Pepik

Do tohoto krásného městečka jsme přijeli tak pozdě, že jsme se vůbec nedohadovali o hotelu - blešárna, ale s třemi postýlkami. Většinou jsme totiž spali v pokojích s dvěma velkými manželskými postelemi. Hlady jsme už neviděli, a tak jsme zapadli do první otevřené hospody. Poprvé jíme tacos, a to výborný, čerstvý. Jedná se o sendviče připravené na způsob gyrosu. Zde je dávali i do housek, nikoliv jen do tortillas, a byly opravdu skvostné. Pravda, hlad byl veliký.

Puebla je takovou zvláštní výjimkou z ostatních mexických měst. Působila na nás velmi vznešeným, až snobským dojmem. Vnitřní město s budovami z koloniálního období, z nichž mnohé zdobí ručně malované kachle, kterými je Puebla proslulá, bylo prohlášeno za součást světového kulturního dědictví. A zdejší lidé jsou na to patřičně hrdí. V tomto čtvrtém největším mexickém městě s 2, 5 miliony obyvatel je 99 dosud používaných kostelů. Všechny jsme samozřejmě neměli možnost navštívit, pouze největší katedrálu na zócalu. Je skutečně krásná a hodně známá, její obrázek můžete najít i na bankovce v hodnotě 500 pesos. Na prostranství před katedrálou zrovna probíhal koncert, všude spousta lidí. Město jsme si prohlédli pořádně až druhý den dopoledne, překvapilo nás poměrně velké množství turistů a atmosféra podobná evropským městům.

Ještě něčím je Puebla proslulá, a to speciální omáčkou mole poblano, která tady vznikla a nyní se servíruje v Mexiku skoro všude. V bývalém klášteře Convento de Santa Rosa, kde dnes sídlí Muzeum lidového umění, je k vidění klášterní kuchyně, kde matka představená poprvé uvařila tuto omáčku, aby udělala radost biskupovi, zakladateli a mecenáši kláštera, který tam přijel na návštěvu. Smísila dohromady chilli, sezamové klíčky, strouhanou čokoládu a nasekané mandle. Když omáčkou polila krocana předložila biskupovi, byl údajně tak nadšen, že její slávu šířil dál po celém kraji. Omáčka se stala místní specialitou a dnes ji různě vylepšenou můžete dostat všude. Podle čokolády je samozřejmě tmavě hnědá, a tak hravě zapadá do Pepíkovy terminologie: hnědé h..... Pravda, nám moc nechutnala a já ji v duchu překřtila na mole poblito.

Už v poledne jsme byli na nádraží, které nám úplně vyrazilo dech. Bezesporu nejluxusnější ze všech, ve kterých jsme kdy pobývali.

Odjezd z Puebly byl okořeněn zajímavým setkáním. Při anonymní procházce po hale nádraží nás opatrně a s potutelným úsměvem oslovil krásný mladý muž: „Dobrý den, co tady děláte?“ Po našem rozpačitém pozdravu, při kterém jsem si jako už tolikrát v duchu říkala: „Odkud ho znám? Učila jsem ho? Je to kamarád některého z našich dětí? “ se Pepík pátravě ptá: „A kdepak máte paní doktorku?“ Jakmile mladík ukázal ke stolečku v rohu haly, byli jsme oba doma. Ale zcela vyjevení. Před námi stáli „naši mladí“, se kterými jsme se setkali náhodně loni v Thajsku. Dvakrát setkali, a pokaždé náhodně. A teď..... Ani už nevíme, jak se jmenují, kde bydlí, nic. Celý rok jsme o nich neměli žádné zprávy, ani je nevyhledávali. Až teď po roce v Mexiku, v nádražní hale nějaké Puebly. Všichni jsme koukali jak zjara, až jsme z toho měli husí kůži. Vašek to prožíval podle svého – samozřejmě v pohodě. Šla jsem ho vystřídat u báglů (vy máte toho třetího zase s sebou?) s příkazem nic z náhodného setkání neprozradit. A tak až po rozloučení, po dvou hodinách v autobuse, po velkém fotografování a šprýmování a následném ujištění, že ani jeden z nás neví, kam příští rok na dovolenou, se Vašek otočil na Pepíka: „Víš, co ti řeknu? Ti mladí mi strašně připomínali ten pár loni z Thajska.“ Fakt to bylo setkání k neuvěření.



 
Příbuzné odkazy
· Více o Mexiko 2003
· Novinky od Pepik


Nejčtenější článek o Mexiko 2003:
Závěr - Mexiko 2003


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 3


Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Mexiko 2003

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.08 Sekundy