Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 5 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Praha - Vihorlat na kole 08 7. den: Štúrovo
Poslalpepik v Friday, 20. June 2008 @ 14:41:38 CEST
Přispěno pepik

Gabčíkovo – Štúrovo

Dnešní ráno bylo pro nás velmi překvapivé. Šárka v noci nespala a znáte to: člověka napadají všelijaké myšlenky, nejméně ze všech je ale optimistických. Aby noc přečkala, vymýšlela nejrůznější a nejroztodivnější varianty, jak cestu dokončit. Bolela ji záda, ruce, po poloprobdělé noci pravděpodobně i hlava. A tak ranní postel slyší spoustu nejrůznějších úvah jak, kdy a s kým se vrátit domů. Domů, do Prahy, do lékárny…… Tam všude to Šárku a snad i Jolanu táhlo. Jolana je rozpolcená: domů by ráda, ale ne tak brzy….

U snídaně však Šárka zničehožnic mizí a po návratu nás staví před hotovou věc: „Láďa všeho nechá a jede pro mne. Končím“. Jolana váhá jen minutu: „Já zůstávám.“ A tak ráno z Gabčíkova vyráží místo kvintetu jen kvartet. Bude se nám stýskat po Šárčině nakažlivém smíchu i po jejích nekonformních komentářích.

První dnešní kilometry ve znamení maximální pohody. Jedeme po hrázi podél Dunaje, krásná asfaltka kam auta ani motorky nemůžou, nikde nikdo. Příroda čerstvá, voňavá. Myslíme na Šárku, jak by se jí to líbilo. Myslíme na ni i za hodinu, kdy by se jí to určitě nelíbilo. Asfalt se totiž nenápadně mění na kačírek. Víte, co je to kačírek? To jsou krásné menší či větší oblázky. Cesta vysypaná kačírkem vypadá úžasně - sluníčko se na jednotlivých oblázcích odráží, povrch vypadá jako by se mírně vlnil, vše krásně souzní s okolními trávami i kytičkami. Ale zkuste si po tom kačerovi někdy jet. Řeknete no a co, trošku to asi drncá. Jenže ono nám to pak drncalo přes 80km!!!! To vám drncá v hlavě, v rukách, v nohou, všude. Dochází k dramatickému rozporu mezi úžasnou romantickou krajinou a nepříjemnou formou jejího zdolávání. Z dnešního dne se vyklubala jedna z nejhezčích, ale zároveň i nejobtížnějších etap. Teď už víme, proč na hrázi nikde nikdo….

Občas kačírek střídáme s polní cestu, která v některých úsecích vede pod hrází. Nic moc, ale krapet lepší než ty šutry. Po asi 60 km samoty na kačírku dorážíme na začátek Komárna. A za tu námahu nám cyklistický pánbůh nadělil radost. Přímo u vody se vyloupl Yacht klub – příjemná hospoda s venkovní terasou. Velmi milá servírka, dobré pivo, hotovky – otrnulo nám okamžitě. Po opulentním obědě se necháváme přesvědčit i na kaštanové pyré, které už nějakou dobu na jídelních lístcích okukujeme. Úžasná mňamka, ovšem na všechny strany z ní čouhají kalorie. A my jeden druhému přiznáváme, že jak hodně jíme, tak kalhoty začínají být těsnější a těsnější…. A to jsem si od cesty slibovali nějakou redukci váhy ) Součástí restaurace je i levné ubytování - pro příště.

Komárno je moc pěkné hraniční město. Pronikáme do kompletně maďarské zóny, kde se plynule přechází z jedné řeči do druhé. Dnes nás to udiví, ale jak budeme v naší cestě jihem Slovenska postupovat, narazíme i na oblasti, kde se mluví daleko víc maďarsky než slovensky. Dokonce potkáváme Slováky, kteří slovensky ani nerozumějí. Nebo nechtějí rozumět?

V Komárně se už regulérně platí evropskou měnou. Na jedné výloze čteme: vše za 1 euro!!! Jolana je v krámě udivena, jak prodavačka neomylně oslovuje každého zákazníka buď slovensky nebo maďarsky. Jen tu češtinu prý neodhadla…. Ve městě nově zbudované euronáměstí – pěší zóna s malinkými krámečky a výstavními domy. Působí trošku uměle, ale kupodivu je zde dost lidí - v kavárničkách i na lavičkách. Komárno žije!!

A my pokračujeme: na konci města nacházíme opět svůj kačírek a opřeme se do pedálů. Je toho už dnes fakt dost. Asi po hodině perného šlapání jsme ve vesnici Moča. Doplňujeme v krámu zásoby (pořád máme strach, aby nebyl hlad) a odevzdaně zase na kůň. Nebo že by už někteří na vlka? V Moče jsou u řeky krásné výstavní domy, z ničehož nic tudy vede pěkná cyklostezka. Také míjíme nějaké penziony. Každý z nás v duchu myslí na to, jaké by to bylo příjemné se už ubytovat, dát si horkou sprchu a na kačera nemuset. Nepřizná se ale nikdo. Až daleko za vsí: měli jsme tam zůstat! Dobře, že jsme nezůstali - to se však ukáže až druhý den. Nyní litujeme. Cyklostezku střídá stará nepoužívaná silnice podél Dunaje, balzám na naše ruce. Věříte, že nás na kole ze všeho nejvíce bolely ruce? Zadek si zvyknul, nohy také, ale ruce od drncáků bolely dost…. Tak zpět na stezku: když končí stará silnice, nikdo z nás už nemá na kačírek morálku. A tak posledních 14 km dojíždíme po silnici. Krásný, rovný asfalt. Ani ta auta už nám nevadí. Radostně vjíždíme do Štúrova, ovšem… Baba, s kterou jsme ráno telefonovali a u které máme bydlet, nám suše oznamuje, že manžel už ubytování někomu slíbil. Ubytujte se jinde, je tu dost příležitostí. Místo horké, studená sprcha. Chce se mi brečet. Ale je fakt, že každý druhý dům inzeruje zimmer frei. Nakonec mobilem doháníme starší jemnou, inteligentní a příjemnou paní - náš první dojem, že to musí být bývalá učitelka se potvrdil. Pronajímá dům po svokrovcích (manželovi rodiče), ovšem musí předem uklidit. Nevadí, projíždíme město, popíjíme pivo a moc se těšíme na odpočinek. Prostorný dům se zahrádku a dvorkem máme jen pro sebe, pouze v přístěnku na dvoře bydlí pan Strachoň. Samotář, závislák na kole. Moravák, který si každý rok sám vyjíždí na šlapací dovolenou. „Manželka na kole odmítá.“ Je tichý, mírný, nepřekáží. Den zakončujeme v pizzerii Vincent – pizzy už jsme jedli lepší, ale pivo OK.


 
Příbuzné odkazy
· Více o Praha - Vihorlat na kole 08
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Praha - Vihorlat na kole 08:
5. den: Záhorská Ves


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4.5
Hlasů: 2


Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Praha - Vihorlat na kole 08

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.09 Sekundy