Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 4 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Praha - Vihorlat na kole 08 8. den: Šahy
Poslalpepik v Saturday, 21. June 2008 @ 12:11:26 CEST
Přispěno pepik

Štúrovo - Šahy

Ranní Štúrovo nás za včerejší martýrium bohatě odměnilo. Dvorek zalitý sluncem, kávička, čerstvé pečivo z domácí pekárny (Pepík, jak jinak). To by se Šárce určitě líbilo!! V horké vodě pereme vše, co se dá, sluníčko suší jak na objednávku. Pan Strachoň pomáhá natahovat šňůry a vykládá o svém závisláckém životě. Ano, na bicykl si vytvořil závislost. Bojí se, že se mu díky dvěma kolům rozpadne manželství (žena mě nutí nakupovat a válet se na písku na pláži), ale nemůže si pomoct. Každý rok musí pár tisíc svých cyklokilometrů udělat. Sám. Nemá bohužel takovou partu jako my. Avšak my dnes lenošíme na slunku a nic se nám nechce. Po hodince najednou všichni zneklidníme a nejraději bychom se už zase hýbali. Začínající závislost?

Od hodné paní domácí ze včerejška víme, že ve městě je velké termální koupaliště - proto Štúrované pronajímají snad každý kurník. Řešíme otázku plavek, které zůstaly v neexistujícím doprovodném vozidle. Bezplavkoví Jolana a Vašek sedají na kola a vyrážejí na maďarskou stranu, k dominantě Štúrova, k velkému klášteru u města Esztergom.

Pepík plavky má, já beru černé spoďáry a podprdu, jež se na první pohled tváří jako opalovačky, a s nadějí, že u termálního kúpaliska koupím opalovačky opravdové, vstupuju za 100 Sk do ohromného areálu plného naháčů. Očekávání se nesplnilo, je přece pořád ještě před sezónou, a i když tady prodávají spoustu všemožných blbostí, plavky ne. Blbý a nepatřičný pocit trvá jen do té doby, než vlezu do vody s odhodláním, že už z ní nikdy nevylezu. Za pár chvil je ale všechno jinak. Voda teploučká, úžasná, namožené svaly jsou jak v bavlnce. Plavat se nemusí, jen tak se vznášíme. Pobyt ve vodě je nesmírně příjemný i atmosférou. Většina koupajících se jsou totiž handicapovaní lidé, děti i dospělí. A mentálně postižení lidé jsou boží. Veselí, usměvaví, ve vodě náramně spokojení. A tak můj plavkový problém bere okamžitě za své a raduji se s většinou z těch příjemných chvil. Pepík si u jednoho staršího pána vyslechne přednášku o bibli a po hodině je očištěn i zevnitř. Dozvídáme se od něj ale bezva fintu: příště se ubytovat v kempu, který je součástí areálu kúpaliska. Přístup k bazénům je tak zcela volný a navíc zdarma.

Za dvě hodiny jsme vymáčení ažaž. U stánků kupujeme pro všechny úžasné uzené hejky a hajdy na náš slunný dvoreček. Čeká nás ještě rozhodování, zda v tomto přátelském městě nezůstat celý den, ale jednomyslné rozhodnutí padá rychle a druhá odpolední hodina nás již zastihne na silnici.

V malé pohraniční vesnici Salka dáváme po 10km silnou dobrou kávu a pokračujeme asi 30km Maďarskem. Dostáváme se na cestu k poloopuštěné vesnici Tésa, která se zapíše do našeho deníku jako nejstrašnější silnice celé cesty. Díry, výmoly, průrvy, písek, balvany. To všechno na uzounké silničce bylo, navíc lemováno neprostupnou a neudržovanou zelení. A velký kopec a následující skopec k tomu. A nikde nikdo. Ani proti nám, ani před námi, ani za námi. Poprvé se bojíme, že tady na nás nutně musí vyskočit ty hordy agresivních cikánů, před kterými nás doma úpěnlivě varovali. Vždyť kam jinam by takováto cesta mohla vést, než do cikánského ghetta? Naštěstí cesta vedla do romanticky znějícího městečka Vamosmikola, odkud se dostáváme na opuštěný přechod Vyskovec nad Ipľom – ztracená pohraniční vesnice, kde je sice dost cikánů, ale žádný problém. Dnešní 50km etapu si užíváme se vším všudy. Hodně stavíme, fotíme, diskutujeme a smějeme se.

Den končíme ve městečku Šahy, kde máme poprvé dohromady mnoháč. V pěkném a čistém hotelu Vila Romane spíme všichni za 1 500 Sk. U večeře nás obsluhuje Igor – pěkný fotbalista, ale hloupý kluk a neschopný číšník. A tak se smějeme i celý večer.


 
Příbuzné odkazy
· Více o Praha - Vihorlat na kole 08
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Praha - Vihorlat na kole 08:
5. den: Záhorská Ves


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4.5
Hlasů: 6


Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Praha - Vihorlat na kole 08

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.07 Sekundy