Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 3 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Indonésie 2007 - Senggigi
Poslalpepik v Sunday, 20. January 2008 @ 21:45:25 CET
Přispěno pepik

Na Trawanganu lenošíme dva dny a už nás to tahá zase zpět do akce – tedy tahá to zvláště nás tři, Václav ten by se vááááááálel, až by brečel. Nicméně máme koupené letenky na Jávu, tak musíme zvednout kotvy. Po delším rozmýšlení volíme přesun hned dopoledne (nakonec je z toho stejně poledne, jak už je na této cestě naším zvykem), abychom si vybrali na Lomboku přímořské středisko a druhou část dne strávili zase na pláži (bungalovy na Trawanganu musíme opustit do jedenácti).

Vaškovo strategické okénko Cestou však v přístavišti Bangsal musíme prorazit přes lstivé domorodce. Pepík navrhuje postupovat ve tvaru římských legií "želva". Po příjezdu do přístavu jsme obklopeni dle očekávání těmi "hajzly". Jelikož mám nejvyšší vojenskou hodnost, velím: želva! Bohužel kázeň je chabá a někteří nereagujou a snažej se myslet svejma hlavama. Želva se úplně rozpadla. Přesto se nám podaří nasednout se zavazadly na dva vozíčky tažené koníkem (cena je 8x nižší, než když jsme stejnou vzdálenost jeli tam) a přesunout se k hlavní silnici, kde najímáme taxi.

Pozn. Útvar „želva“ byl vybrán po nesčetných diskusích na trawanganských plážích, kdy jsme přemýšleli, jak na ty zločince z přístavu vyzrát. Váhali jsme mezi hrubým násilím, maskováním, lstí či útěkem. Želva se nám nakonec zdála nejvhodnější. Sice selhala (málo výcviku – a to je výtka pro Vaška), ale v dalším našem postupu byla velmi užitečná, neboť o pár dní později jsme ji již použili s úspěchem )))

Z chytré knihy vybíráme Senggigi, neboť je velmi blízko k letišti a je to údajně luxusní turistické letovisko. Houbes. Byli jsme pěkně zklamaní. Moře znásilněné velkými hotely, pláže oplocené. Silnice plná aut, motorek, bem a autobusů, na druhé straně jedna hospoda vedle druhé, krámy, bordel. Letovisko je roztáhlé, několik kilometrů dlouhé, jedno peklo vedle druhého. Po silnici jezdí taxík za taxíkem, všechny mají zájem vydělat, pohyb je tedy snadný. A to je tak asi všechno. Po našem trawanganském ráji přišla studená sprcha.

Ale samozřejmě se nevzdáváme. Máme vybraný levný resort (na jednu noc to stačí) na konci letoviska a co nejblíže k letišti. Taxikář ho málem nenašel, nebylo se ale co divit. Prázdný, ještě nezprovozněný, pokoje uklizené jen některé (ten náš prý ano, ale moc tomu nevěřím). Zdá se, že si sem mladí jezdí v noci zadarmo užívat. Chvíli váháme, ale pak nás dostane pěkná zahrada a přístup k moři. Hotel je hned u pláže, tak bereme – 50 000 za chatku a hurá do moře!!! No bylo to hurá, ale takové nevítězné. Písek černý, moře špinavé. Velké nehostinné vlny, spousta divných existencí po pláži migrujících a stále něco vlečících. Tak se okoupeme a rychle pryč. Kousek od nás zapadneme do krásného hotelu Bintang – upravená romantická zahrada, bazén s průzračnou vodou a restaurace v altáncích na vyhlídce nad mořem. Jíme a pijeme tady - to je ono!!! Marně však kluky přemlouvám k přestěhování – ani snad za tím není těch 250 000 rp za pokoj, jako spíše lenost a pohodlnost.

A tak po gáblíku hurá do města na turistiku - spíše na internet, protože turistika nic. Fakt k vidění je tu akorát západ slunce do moře, jinak peklo. Navíc hotely a restaurace poloprázdné, takže nadháněči makají jak blázni. Opět podléháme nejagresivnějšímu a máme opravdu hnusnou večeři.

Vaškovo šprýmařské okénko O jídle se tentokrát nebudu zmiňovat - nepatřilo k nejlepším. Nicméně s touto restaurací máme spojenou jinou legraci. Munda. To slovo vymyslel Pepík. Ona to je vlastně taková zkomolenina místního slova "mandi", což je zařízení umístěné na muslimských toaletách, které tito věřící používají k hygienické očistě po úkonu. Pepa prostě přišel z hajzlu a stěžoval si, že si musel umejt ruce v tý hnusný mundě. Nejprve jsme se zhrozili, potom rozchechtali. A od té doby ho titulujem "starej munda".

Nutno říct, že mu tak říkáme jen já a Vašek, Láďa nás za to kárá. Tento večer jsme také zaznamenali zvláštní úkaz, který jsme nazvali nabalovacím efektem. Nadháněč nás dostal do úplně prázdné hospody (sliboval zadara desert – byl taky hnusnej). Jakmile jsme se uvelebili, začali kolem slídit bílé kůže a pomalu se k nám přidávat. Malá prázdná hospoda byla během půl hodiny zcela plná, kolem nás samí bílí. Okolní restaurace – zcela určitě lepší, byly prázdné, u nás narváno. Všechny jsem je litovala a v duchu prosila o odpuštění…..

Doporučení: Pokud pojedete v našich stopách a budete chtít přespat v Sanggigi poblíže letiště, volte hotel Bintang. Je pěkný a mimo sezonu by se cena jistě dala usmlouvat.


 
Příbuzné odkazy
· Více o Indonésie 2007
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Indonésie 2007:
Čísla a fakta o naší cestě


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Indonésie 2007

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.11 Sekundy