Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 5 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Argentina,Chile,Patagonie,Velikonoční 05 Buenos Aires
Poslalpepik v Wednesday, 18. January 2006 @ 21:58:27 CET
Přispěno pepik

Po celonočním letu se ocitáme na druhém konci světa. Poprvé se nejistě rozhlížíme na kontinentě, o kterém jsme si doposud nechávali jen zdát. Máme sváteční pocit, cítíme se malinko nepatřičně. Jsme v Jižní Americe!!!!!! Hodinky si posouváme o čtyři hodiny dozadu, počasí nás moc nepřekvapuje: příjemné teplo, asi jako u nás na jaře.

Bereme taxíka a hurá do centra! První velký šok pro mne nastává právě v taxíku. Řidič má puštěné rádio a já najednou slyším písničku, se kterou jsem opouštěla domov, která mě provázela v Madridu na Plaza Mayor a najednou mě šokuje v Argentině. You are beatiful, I know. Jasně, jsem úžasná, ale ta globalizace, ta je zrůdná. Argentina pro mne rázem ztrácí příchuť neznámé a exotické země, připadá mi, že jsem doma, že poslouchám rádio při jízdě do práce. Škoda, že kouzlo tak rychle pominulo. Ale takhle to už asi bude napříště všude. Hrůza, jak se nám ten svět menší, unifikuje!!!!!! Naštěstí další zážitky mi dokáží, že jsem přijela do krásné země, země, která si umí vážit svého přírodního bohatství, země, kde jsou velmi milí a příjemní lidé, země, kde bych snad i dokázala žít. Nic z toho ale nepřehluší prvotní myšlenku, že svět se začíná opravdu sjednocovat, pomalu se stírají jednotlivé kulturní rozdíly a že všude na nás čumí stejné reklamy, stejné modelky či sportovci, stejně blbá televize! Jako přes kopírák.

Ubytovali jsme se dle doporučení Petra Mrzeny v hotelu Astoria na Avenida del Mayo. Velmi dobrý typ – čistý, tichý a slušně vybavený hotýlek přímo v centru a navíc u metra. Sice není nijak závratně levný (110 pesos za třílůžák s příslušenstvím na 1 noc), ale klady převažují. Strávili jsme zde poklidné a opravdu dovolenkové tři dny. V BA není totiž kam spěchat. Není proč se honit, tady veškerou turistiku pohodlně stihnete za bratru půldruhého dne. Ostatní čas je nadstavba, kterou je možno vyplnit báječným jídlem, pozorováním cvrkotu na ulicích nebo popovídání si s milými lidmi. Poslední varianta ovšem pouze za předpokladu, že ovládáte španělštinu. Anglicky se totiž v BA, stejně jako v celé Argentině a většině Jižní Ameriky, moc nechytáte.

Takže co podle našeho názoru stojí za vidění: samozřejmě růžovoučký prezidentský palác na konci Avenida del Mayo. Jedná se o Casu Rosada, ze které blafala (slovník Pepíka) Evita Peron, manželka prezidenta. Zásluhou této charismatické blondýnky a zvláště jejích projevů z palácového balkonu, se z manžela, nevýznamného úředníka Juana Peróna, stal v roce 1946 prezident. Dle barvy jejích vlasů, v Argentině samozřejmě netypické, se jí zde říká také Rubia – blondýna a její kult je stále ještě obrovský. Zemřela v roce 1952 poměrně mladá, myslím, že na rakovinu, a já se ani nedivím, že Argentinci tolik protestovali proti Madonně, když si Evitu ve stejnojmenném muzikálu přímo v Argentině „střihla“. Ale na druhou stranu, přiznejme si, že ji tím hodně proslavila. Dneska chce každý turista vidět právě tento palác, u kterého popravdě k vidění není nic. Jen ten balkon a růžová fasáda.

Jedno dopoledne jsme strávili ve čtvrti Recoleta. Nádherné místo k žití. Na ulicích spousty kaváren, v kavárnách spousty lidí, dopoledne převážně žen. Krásných, hrdých, chlubících se úžasnými a pečlivě upravenými vlasy. Vážně diskutují o nesmrtelnosti chroustů, nic méně závažného to dle gestikulace být nemůže, a pijí kávu. Pro Středoevropana je ten černý argentinský nápoj sice nic moc, ale budiž. Recoleta je jedna z nejbohatších čtvrtí, a tak člověk hned a rád podlehne dojmu, že tady by opravdu mohl vegetit. Nadchli nás zde tzv. paseaperros, my jim říkali venčiči psů. Na jednom vodítku vede zdatný sportovně vyhlížející muž až 15 kousků psů, samozřejmě každé vodítko jiná ves. Ale kdepak ves, panička, a to určitě bohatá, když si ani svého miláčka nejde vyvenčit. Viděli jsme jednu takovou – na „zápraží“ kouřící čekala, až smečka dojde a důstojně si svého jezevčíka převzala.

Do Recolety jsme se dostali, neboť i my jsme podléháme kultu a chceme vidět hrob Evity na zdejším hřbitově. Můžete sem dojet metrem, my však prošli město pěšky, abychom trochu nasáli atmosféru. I tady se nám osvědčilo naše cestovatelské pravidlo: „Oni vědí nejlíp, kam my vlastně chceme.“ Jakmile zastavujeme s mapou, hned nám někdo ochotný ukazuje cestu na „cimetiery.“ Hřbitov byl zajímavý. Rozlehlý, vzdušný. Místo hrobů spíše malé kostelíky, většina hrobek má totiž svou minimístnůstku, kde si lze sednout, či kleknout a oddat se vzpomínkám. Všude uvnitř květiny. Zde je to pravé místo pro poslední odpočinek příslušníků buenosaireské elity. Stojí za zmínku, že Evita tu hrobku má, neboť pochází z bohaté a vážené rodiny, avšak její manžel, přestože prezident, již ne. Bylo nám řečeno, že máme jít za davem, určitě nás k hrobu dovede. Dav nebyl, nicméně po chvilce jsme narazili na uličku, kde se lidi opravdu shlukovali a kde byla spousta květin, měděných památečních destiček a kde se všichni fotili. No, neudělejte si taky fotku!!!

Ve velkoměstě, které má 13 milionů obyvatel, nutně čekáte problémy s dopravou. Nás Pražáky však porazilo, že zácpy, úcpy a jiná dopravní omezení se tady nekonají. Ulice jsou široké, metropole se honosí také údajně nejširší ulicí světa – na Avenidě 9 de Julio jsme napočítali 9 jízdních pruhů tam, devět na druhou stranu a mezitím ještě dvě pěší zóny. Myslíte, že takovou třídu můžete přejít jedním šusem? Jo, když se hodně snažíte, tak přejít můžete, ale pouze na šusy dva. A to ještě musíte hodně popobíhat a dobíháte na záchytnou pěší zónu, když už zelená jen tak tak zlověstně poblikává.

Ve městě nás zaujal také starý přístav. Na co jsme koukali s otevřenu pusou, byla moderní výstavba, která ze starých doků dělá lofty - místa k bydlení. Byty, obchody, kanceláře. Velmi pěkně, vkusně a účelně. Pravda, vevnitř jsme nebyli, ale zvenku je to paráda, včetně starého jeřábu nechaného na dekoraci a dokreslení atmosféry.

Nakonec jsem si nechala čtvrť, která nás úplně dostala: San Telmo. Šest bloků jižně od naší ulice, tedy coby kamenem dohodil. Čtvrť umělců, krásných domů a společenského života. přicházíme v neděli, kdy zde kvete trh se starožitnostmi a kdy se centrum celé čtvrti - Plaza Dorrego naplní nejrůznějšími kejklíři, rádoby umělci i umělci skutečnými, tanečníky a prodavači všeho možného. Zaujalo mě, jak se dokáží lidé vyhastrošit, a to i lidé velmi staří, jen aby zaujali a aby samozřejmě něco vydělali. Klobouky, malování, pestrobarevné šaty, spousta líčidla, paruky.... Atmosféra byla boží, navíc jsme tu objevili jednu z nejúžasnějších restaurací, které jsme kdy navštívili. Obyčejná hospoda, ale nabitá fantastickým jídlem. Obrovské hovězí stejky, typicky argentinsky vysoké, krvavé, úžasně měkké a chutné. I pro mne, která hovězí opravdu nemusí, to bylo masíčko jak buchtička. Natož kluci, umíte si to představit ... pomlaskávání, pokrkávání, špinavá pokecaná trika a slastný úsměv v krhavě přežrané tváři. Po této zkušenosti mě honili městem ještě víc. A víte proč? Úkol je jasný: musí nám co nejvíc vytrávit, abychom se za pár hodin mohli opět přecpat..... Naučili jsme se chodit také do comidore libre – jídelního zařízení, kde vám za mrzký peníz ( 18 pesos, což je cca 140 Kč) dají masa, předkrmů, salátů, zákusků a nealko pití, co hrdlo ráčí. No, nezkuste se prožrat jídelníčkem, zvlášť když na roštu čeká spousta druhů voňavého masa. Voňavé se nám nezdály pouze brzlíky, játra, ledvinky a pajšly, které tu byly také přichystány. Pouze Vašek, který už má něco odjedeno, se nenechal prvním dojmem zviklat. Vnitřnosti, to je teprve delikatesa......... Pepík mu po chvíli dával zapravdu, já v té době už jen úpěla nad desítkou různých salátů. Ale tu zmrzku, tu do sebe ještě narvem!!!

Pokud jste dočetli až sem, musíte mi dát zapravdu, že Bueňák je opravdu příjemné místo k žití. A to jsem opomněla spoustu pěších zón, kde se dobře a nikoli draze nakupuje. Asi toho bude k vidění ještě víc, ale nám stačilo. Oddávali jsme se bloumání po ulicích, jídlu, nasávali atmosféru a užívali si dovolenou.

Doporučení Ubytujte se v hotelu Astoria na Avenida del Mayo nebo v jiném hotýlku poblíž, je jich tu spousta. Výhodná poloha, na jednom konci ulice najdete Casu Rosada, na druhém velkožrádelnu Orient (žer co žer). Do čtvrti San Telmo jděte určitě v neděli. Byli jsme tam podruhé ve všední den a vůbec jsme ji nepoznávali. Mrtvo. Pouze ta úžasná hospoda fungovala a byla narvaná pořád. Najdete ji na Avenidě Defense – spojnice mezi Avenidou del Mayo a Plazou Dorrego. Podnik je na pravé straně směrem na Dorrego. Z ulice je vidět veliký rošt. I když máte začátek cesty, doporučuju koupit pár suvenýrů, je tu určitě levněji než v Chile. Ale jestli jedete do Bolivie, zapněte peněženky, tam prý je skutečně levno. A pokud nečekáte na další letadlo jako my, myslím, že dvě noci v tomto velmi příjemném městě bohatě postačí.



 
Příbuzné odkazy
· Více o Argentina,Chile,Patagonie,Velikonoční 05
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Argentina,Chile,Patagonie,Velikonoční 05:
El Calafate, El Chalten


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4.5
Hlasů: 2


Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Argentina,Chile,Patagonie,Velikonoční 05

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.06 Sekundy