Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 6 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Argentina,Chile,Patagonie,Velikonoční 05 El Calafate, El Chalten
Poslalpepik v Wednesday, 18. January 2006 @ 21:54:24 CET
Přispěno pepik

Tím, že jsme přeletěli do tohoto malého městečka obklopeného větrnými kopci a ležícího na břehu jezera Argentina, jsme se konečně dostali do Patagonie, do národního parku Los Glaciares a zároveň na opravdový začátek expedice. V Madridu i v BA, to byla pohoda, to byla dovolená. Tady začíná práce. Jak jinak nazvat naše rozpoložení, když 24 hodin denně koukáme s otevřenou pusou, rozhlížíme se, zakláníme, obdivujeme, fotíme a fotíme a fotíme. Ani mluvit se nám občas nedaří, stačí se jen koukat. Už jen cesta z letiště, kdy máme štěstí, které nás pak neopouští po většinu doby, a je sluníčko a krásná modrá obloha! Ovšem vítr, ten tady opravdu fouká. Když chceme první den na kopci fotit, musíme být zapřeni o sloup, jinak foťák neudržíme. Kluci sílu větru odhadují na takových 80-90 km v hodině. Městečko je naštěstí schované v dolíku, asi zakladatelé věděli, proč. Ale pokud svítí sluníčko, tak opravdu svítí. Viděli jsme nejednu Němku s obličejem uškvařeným jak v rozpáleném oleji. Ne nadarmo se říká, že je tu největší ozonová díra na světě. Doporučují se klobouky s krempou a silný opalovací filtr. Máme s sebou padesátku, a přesto nosy spálené.

Ubytováváme se v hostelu Calafate, který doporučuje louňák. Je poměrně v centru, navíc výhodně blízko autobusáku. Takové skromné ubytování s velmi jednoduchou snídaní – ale když si k snídani něco přikoupíte v supermerkádu, nic se neděje. Nás v recepci odhadli na starší movité Evropany, a tak vyrukovali s tím, že hostel je plný, ale hned vedle je jiné pěkné ubytování.... Hm, ubytování to bylo úžasné. Dřevěné pokoje voněly novotou, koupelna zářila čistotou, ručníky obrovské, zabudovaný fén, plná lednička a jako bonus zdarma na pokoji internet. Čuli jsme kulišárnu, samozřejmě správně. Za toto ubytování chtěla sličná recepční rovnou dablovku. Jenom malinkou chvilinku jsme byli v pokušení kývnout, ale pak se v nás ozvali drobní škudlilové a razantně jsme (já se smutkem v očích) ten luxus odmítli. Slečna nás chvilku přemlouvala, vychvalujíc všechny úžasné výdobytky. Když už jsme s povzdechem brali batohy na ramena, se slůvkem esperar - počkat, odběhla pryč. A pak nastalo prapodivné vyjednávání. Nemohli jsme totiž pochopit, že se můžeme v luxusu ubytovat za původní cenu hostelu, tedy za polovic. A internet, feníček i lednici k tomu. Až když s omluvou říkala, že snídaně bude jednoduchá v původním hostelu, pochopili jsme. Bydleli jsme úžasně – nejlíp na naší celé cestě. Doporučujeme. V původním hostelu jsme pak spali až třetí noc - ten je prostý, čistý a lokace bezvadná.

El Calafate je pěkná vesnice, založená pouze na turistickém ruchu a pro turisty. Je to výchozí místo pro další výlety v parku Los Glaciares, který se rozkládá na ploše 4500 km². V Calafate najdete vše, co turisté potřebují. Obchody, restaurace, poštu, pronajímání aut, autobusové nádraží i taxíky. Zdržovat se tady, to by byl nesmysl. Ale vyrážet odtud na několik výletů, to ano. Po Argentině můžete cestovat jak autem, tak autobusem nebo s cestovkami. My úspěšně kombinovali všechno. Na autobusovém nádraží v Calafate je několik cestovek (ve městě jsou pak další), které přesně vědí, kam vy chcete. Stačí si jen vybrat z nabídky podle časových možností.

První den jsme volili výlet na Perito Moreno. Silný kalibr hned na začátek. Obrovský ledovec, který drží světový unikát: kašle na oteplování a nahoře stále dorůstá, i když dole ubývá. Kupujeme jednodenní výlet a neprohloupili jsme. Vyplatí se věnovat tomuto přírodnímu úkazu celý den, i když zadarmo to samozřejmě není. Autobus stál 40 pesos a vstup do parku 30 pesos. Navíc jsme se nechali zlákat na plavbu po jezeře, kdy s námi loďka objížděla tu mrazivou krásu, pětikilometrovou čelní stěnu, za 38 pesos. Poté jsme se seshora, z velkého množství umně vybudovaných můstků, cestiček, laviček a pozorovatelen, nechali unášet koncertem zpívajícího ledovce. Masa ledu duní, vrzá a praská, každou chvíli se s nářkem a duněním uloupne kus ledu a prásk! Rána jak z děla. Dle množství uloupnutého ledu pak v ledovém jezeře plave kra velikosti auta, baráčku či dokonce paneláku. Přestavení je to napínavé a nikdy nenudící. Autobus zpět odjíždí ve 4 hodiny. Zprvu se nám to zdálo pozdě, ale pořád je na co koukat. Když už nebaví ledovec, můžete pozorovat turisty, kterých je tu vždy dost, jak svými foťáky a kamerami číhají, až zrovna jim se uloupne do záběru ten největší mrakodrap.....

Druhý den vyrážíme na celodenní výlet na úplný konec Národního parku Los Galciares – El Chalten. Čtyřhodinová cesta autobusem za 90 pesos (i se zpátečkou) je fakt zajímavá, jako skoro všechno tady. Dobrá půlka trasy vede po štěrkových cestách. Občas to působí komicky, jak se moderní drahé a velmi pohodlné autobusy kodrcají po štěrku. Ale je to zdejší realita, stejně jako to, že naprostá většina aut i autobusů má od létajícího štěrku prasklé přední sklo, přestože se chrání mřížkou. Nejprve jsme se hrkali pustými pláněmi, avšak jak se pomalu přibližovaly hory, obraz krajiny se měnil a my ani nedýchali a fotili, fotili, až jsme nakonec vše vymazali, protože realita na místě byla nepřekonatelná.

El Chalten je malá vesnička obklopená horami, odkud se vyráží na treky do celé oblasti. Nejslavnější a nejobtížnější horou na lezení je zde 3441 metrový Fitz Roy, krasavec, který je většinou nepřístupně zahalen v mracích a vysmívá se všem, kdož ho chtějí zdolat. Nám se ovšem nevysmíval, na nás byl přívětivý, určitě tušil, že by nás ani nenapadlo rušit jeho majestát nějakým výstupem. A tak nám jen zdecimoval karty ve foťáku, neboť na displeji pořád nastavoval své nové a další podoby..... Udělali jsme půldenní trek k jezeru Lago di Capri. Nádherná příroda s horskými velikány v pozadí, stromy porostlé lišejníky, jezero modré, pampelišky žluté, stráně zelené a my vyvalení. Je to naše první návštěva patagonského chráněného parku, proto na nás asi udělal nejsilnější dojem. Určitě ne zbůhdarma je také zařazen mezi 100 nejzajímavějších přírodních parků na celém světě.

A ještě jeden zajímavý poznatek. Místní to tady mají moc rádi, přírodu si hýčkají a opravdu šetří. Na začátku El Chalten autobus zastavil a dovnitř vstoupil navoněný správce parku. Pepík posměšně začuchal a ušklíbl se: zase nám budou plundrovat peněženky.... Zmýlil se, a to hned dvakrát. Jednak správce nechtěl žádné vstupné (světe, div se) a za druhé vůbec nebyl navoněný! To se jen vůně vzduchu prodrala do autobusu, když se dveře otevřely. Že by voněl vzduch, to už u nás na starém kontinentě je k čuchání opravdu zřídka. A co chtěl správce? Přišel nás poučit, jak se v parku máme chovat. Hrozně milým způsobem, žádné mentorování na nás anglicky vybalil hafo příkazů: neodhazovat odpadky, nemýt nádobí v jezerech ani v říčkách, neprat tamtéž, neznečišťovat okolí, chodit jen po vyznačených trasách, neplašit zvěř, nerozdělávat oheň, nebrat s sebou psy do přírody, ne, ne, ne. Nakonec vrchol: kakat a čůrat se zde smí jen ve vyznačených kadibudkách! Je moc dobře, že je to takhle zařízeno, rezervace je opravdu nádherně čistá. Jen ten poslední příkaz dělá českým mužům žijícím na pivě ( ale plechovky fakt smýkali s sebou až dolů) velké potíže. A tak čas od času, kdy se jeden z nich nenápadně oddělil a provinile se otočil ke stromu, druhý posměšně a s chutí hulákal: „Ale copak ti to říkal pan správce? Nemočit, nemočit, nemočit!“ Ale nutno říct, že se po parku pohybují i výpravy, kterým zavazadla vlečou koně či osli, a ti do kadibudek opravdu nechodí.

Doporučení: Je možné jet s cestovkou z El Calafate do El Chalten na několikadenní výlet. Cestovka vás doveze do městečka, ubytovna je přímo u konečné autobusu. Tam vám zajistí ubytování i polopenzi, necháte si tu všechna zavazadla a odtud se hvězdicově vyráží na výlety – s průvodcem i bez. Pokud máte málo času jako my, vyplatí se vyrazit autobusem ráno, udělat půldenní trek, přespat (aspoň jednu noc) a po celodenním treku večer zpět. Také je možno spát dvě noci a ráno vyrazit zpět a zkombinovat to s ledovcem Perito Moreno. Ale v Chaltenu spěte, vyplatí se to. Také se můžete jít podívat do restaurace na okraji El Calafate (blízko ptačí rezervace), kde vaří dle českých receptů pivo. Hospodu založil Čech, dodnes je tam na štítě nápis: PIVO, PIVOVAR. Nám laikům pivo chutnalo, Pepík-odborník měl výhrady, stejně jako jeho tělo. Ale obsluha je speciálně na Čechy milá, slevu vám však nedají 


 
Příbuzné odkazy
· Více o Argentina,Chile,Patagonie,Velikonoční 05
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Argentina,Chile,Patagonie,Velikonoční 05:
El Calafate, El Chalten


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4.85
Hlasů: 62


Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Argentina,Chile,Patagonie,Velikonoční 05

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.07 Sekundy