Můj účet (přihlásit / odhlásit) | Zaregistrovat se | Přihlásit se jako administrátor
Hledat


Hlavní menu
· Úvodní strana
· 01) Nově přidané články
· 02) Poslat článek
· 03) Archiv článků
· 04) Fotogalerie
· 05) Kniha návštěv
· 06) Ankety
· 07) Napište mi
· 08) Doporučte web
· 09) Statistiky webu

Kdo je právě on-line
Právě je 6 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Vyhledávání na webu



Anketa
Jak se ti líbí tato stránka?

Líbí, je inspirativní.
Mám některé výhrady - napíšu je do knihy návštěv.
Nelíbí se mi.
Nezajímá mě.



Výsledky
Ankety

Hlasů: 119
Komentářů 0

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde.

 
Argentina,Chile,Patagonie,Velikonoční 05 Santiago de Chile
Poslalpepik v Wednesday, 18. January 2006 @ 21:26:25 CET
Přispěno pepik

V Santiagu jsme byli dvakrát. Jednou před odletem na Velikonoční ostrov, podruhé v přestávce mezi Velikonočním a odletem do Evropy. Pokaždé jsme se ubytovali ve stejném hotelu a myslím, že jsme neprohloupili. Hotel Pariz vede starší žena mluvící dobře anglicky (pokolikáté už na této cestě?). Hotel je čistý, tichý, nechá se zaplatit (18 000 pesos s příslušenstvím a třemi postelemi). Jeho velká výhoda je i to, že má skvělou lokaci – blizounko žhavého centra. Hned vedle je ubytovna Londres, vychvalovaná Louňákem, snad i levnější, ale jsou tam dost protivní (jako skoro všude, když je Louňák doporučuje), ani po třetí návštěvě nám nechtěli nic rezervovat a tvářili se, jako bychom je otravovali. Ať se tam teda na postelích válejí sami!!!!

Santiago je sice město obrovské (skoro 5 mil. obyvatel), ale centrum je poměrně dobře uchopitelné. Tvoří ho několik pěších zón, paláce, kancelářské budovy, parky. Takhle vyjmenované to vypadá mohutně, ale není. Jako všude ve zdejší krajině i tady je spousta prostoru, na kterém se dobře orientujete. Když jsme z našeho hotýlku chtěli do centra, museli jsme překonat pouze jednu hlavní tepnu. No, pouze....pro nás to je každodenní zápas o holej, protože Santiago není Evropa, tady se s chodci moc nemazlí. Pokud chcete přejít, musíte si hodně pospíšit. Zpočátku chodíme nadvakrát – zůstáváme v záchytném pěším pruhu uprostřed, pak už jak staří mazáci vyrážíme ještě na červenou, abychom už zase na červenou dobíhali. Náš křik „bacha, už zase kurvy jedou,“ ani moc pobouření nebudí. Při přebíhání se tam totiž povzbuzuje kdekdo. Pro spravedlnost ale musím dodat, že jsem za celý pobyt v Santiagu ani na celé naší cestě neviděla žádnou kolizi aut a chodců, natož nějakou bouračku.

Nejprve jsme prozkoumali zdejší „pamětihodnosti“, což nám moc práce nedalo. Postáli jsme na Plaza de Armas, hlavním náměstí, kterému dominuje katedrála. Tam jsme pak mířili častěji - jeden večer tu za obrovské slávy a spousty čumilů rozsvěcují vánoční kokakolový strom (brrrrr, hrůza), jinak se tam shromažďují malíři, umělci a různí povaleči. Našli jsme i Palác Moneda, kde se bránil přesile Salvador Alende, kterého na náměstí připomíná socha v nadživotní velikosti. Také jdeme do parku, který leží na vrchu Cerro Santa Lucia a odkud vidíme celou tu santiagskou placku pěkně zvrchu. Ještě lepší je ale Cerro San Cristobal, na jehož vrcholu je malý chrám a velká socha Panny Marie. Máme štěstí, zrovna tu probíhá mše pro mladé. S úžasem pozorujeme náctileté slečny, jak se během mše v moderním rytmu pohupují, mávají prapory, tleskají jak roztleskávačky na hokeji a lákají tak ostatní s sebou. Byť víru nepraktikujeme, je nám toto počínání dost sympatické. Z vrchu je možno dohlédnut i na půvabně zasněžené Andy, které jsou sice blízko, nicméně smogový opar nám je odsouvá do takového pozadí, že na fotkách nejsou vidět. Věčná škoda. Pro nás, ještě více ale pro Chilany, kteří tu musí žít.

Po Santiagu se za chvíli pohybujeme jak v Praze, žádný problém. Jezdit metrem je brnkačka, je čisté, rychlé, spolehlivé. A tak si užíváme posledních dnů dovolené. Bloumáme, nakupujeme a hlavně jíme. Kluci objevili úžasnou parilladu, hospodu, kde se grilují různé druhy masa, jež vám opečené přinesou na stůl. Servíruje se na takovým malým oným – na kotlíku se žhavým uhlím, kde je umístěna pánvička, aby se maso dopeklo dle přání. Chodíme tam jako štamgasti na parilladu pro dva a jsme najedeni vždy všichni tři až do dna. Poslední den objevujeme městskou tržnici s obrovskou spoustou ovoce, zeleniny, luštěnin, ořechů, krmení pro psy a kdovícovšeho dalšího. Hned vedle je pak tržnice s rybami a masem. Úžas se na to vše jen dívat! A oni tady navíc ještě jedí. Ba ne, nejedí, tady se spíše žere. Přímo uprostřed stánků jsou restaurace, kde nabízejí hlavně čerstvé ryby a plody moře. Čerstvé jsou, to na vlastní kůži vyzkoušel Vašek. Naslepo si objednává z obrovského jídeláku plody moře a natrefí nějakou havěť, která v polévce plave. „Ejhle, ježovky. A živé,“ dodal s uspokojením. Pozdější žaludeční problémy však těmto živočichům nepřipisoval :)))

Doporučení Báječná parillada v centru se nachází na ulici Moneda, číslo 1145. Příjemný a tichý hotel s anglicky mluvícím personálem najdete v ulici Paríz.

 
Příbuzné odkazy
· Více o Argentina,Chile,Patagonie,Velikonoční 05
· Novinky od pepik


Nejčtenější článek o Argentina,Chile,Patagonie,Velikonoční 05:
El Calafate, El Chalten


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 2


Prosím, hlasujte pro tento článek, zabere Vám to jen vteřinu:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Obyčejný
Špatné


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku

 Poslat tento článek známým Poslat tento článek známým


Podobná témata

Argentina,Chile,Patagonie,Velikonoční 05

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se

Stránky zprovoznil TomasHoly.com.
Web site engine code is Copyright © 2003 by PHP-Nuke. All Rights Reserved. PHP-Nuke is Free Software released under the GNU/GPL license.
Generace stránky: 0.08 Sekundy